Reklama

Co radí Ženy ženám II.

Sebeláska, emoční inteligence, ženské kruhy. O nich jsme mluvili minule. Dnes bude řeč o dalších tématech, která představily lektorky projektu Ženy ženám.

Napsala Markéta Kronovetrová Vydáno 19. prosinec 2012
Co radí Ženy ženám II.

Dana-Sofie Šlancarová: Menstruace nemusí bolet a nemusí vás obtěžovat

Většina z nás si menstruaci spojuje s bolestí. Obtěžuje nás a brzdí. Ale jsme ženy a musíme ji snášet, jinak bychom nemohly mít děti. Nebo to vnímáte jinak? Jde to i jinak. Dana-Sofie změnila pohled, když si přečetla Rudý měsíc od Mirandy Gray. Také vám hodně napoví kniha s názvem Cyklická žena. Menstruace nás totiž neovlivňuje jen jeden týden, ale celý měsíc. Asi po sedmi dnech se střídají fáze, díky nimž se proměňujeme i my. Pokud nemenstruujete nebo berete hormonální antikoncepci, jsou změny méně výrazné, ale stále je můžete cítit. První začíná prvním dnem krvácení. V tomto období máme tendenci uzavírat se do sebe, toužíme být samy a v klidu. Právě v tuto chvíli máme největší šanci poznat samy sebe a uvědomit si věci, které nám celý měsíc unikají. Dobíjíme baterky a získáváme energii.

Následuje fáze dynamická, během které se nejvíce podobáme mužům. Máme hodně síly dana_slancarova_1a energie, jsme soutěživé a netrpělivé.Pak přichází ovulační fáze. Jsme komunikativní, soustředíme se na vztahy, jsme pro muže přirozeně přitažlivé, máme velkou ženskou moc a sílu. 

Poslední fázi zřejmě znáte jako premenstruační. Jsme kritické, logické, přímočaré. Vidíme, co je v našem životě špatně. Pokud to nedokážeme změnit, nebo si to nechceme ani přiznat, často se obracíme proti svým nejbližším. Jsme rýpavé a útočné. Dochází k tenzi, která nás trápí. Potřebujeme obejmout a být milovány. Ale svým chováním od sebe všechny, kdo by nás obejmout chtěli, odstrašujeme. Špatně se však mnoho žen necítí jen v této fázi. Pokud se budete snažit být celý měsíc stůj co stůj stejná a budete na sebe klást příliš velké nároky, dobře se prostě cítit nemůžete.

Poznala jste se? Jak to změnit? Začněte se pozorovat. Možná vám to bude několik měsíců trvat, ale časem dokážete rozpoznat, co kdy potřebujete. Položte si pokaždé otázku: Co chci právě teď dělat nejvíc? Tak poznáte, jak na sebe. Jistě, všechno nejde najednou a ne vždy můžeme realizovat svá momentální přání (musíme do práce a postarat se o děti), ale když si dokážete dopřát alespoň pár minut sama pro sebe, uvidíte, že se začnou dít zázraky. Dana-Sofie Šlancarová slibuje, že pokud se nebudete fázím bránit, ale přijmete je, budete se cítit mnohem lépe. Také se vyplatí vysvětlit, co se děje, manželovi a dětem. Vaše nálady nejsou jejich vina.

Šárka Kotvalová: Jsme ženy, nejsme celý měsíc stejné

Šárka se specializuje na ženský timemanagement. Jsme jiné než muži. Už jen proto, že menstruujeme. Díky tomu se naše emoce, naše schopnosti a síly během měsíce mění. Ale to už vysvětlila Dana-Sofie Šlancarová. Podle Šárky Kotvalové by si žsarka_kotvalova_1eny tyto změny měly připustit a naučit se s nimi pracovat, budou mnohem výkonnější a spokojenější. Nebudou na sebe klást zbytečně vysoké nároky, plýtvat energií a ubližovat lidem kolem sebe. Nejsme dokonalé a ani být nemusíme. Pokud si tuto jednoduchou pravdu uvědomíme, bude pro nás všechno jednodušší.

Například Šárka Kotvalová se nesnaží být dokonalou matkou celý měsíc. Miluje své dítě, přesto ví, že jsou dny, kdy potřebuje být chvíli sama a kdy by na něj byla protivná. Takové dny máme všechny, že? A tak má kamarádku, která, když je třeba, dítě pohlídá. Šárka jí oplácí stejnou mincí.

Zkrátka ženský timemanagement je založený na tom, že si neplánujete věci na týden, ale na měsíc. Zkuste vypozorovat, kdy je pro vás snadné komunikovat s ostatními a kdy byste se nejraději někam schovala. Pokud to jen trochu jde, plánujte si pracovní i rodinné akce právě na své komunikativní období.

Lilia Khousnoutdinová: Porod nemusí být jen něčím, co je třeba přežít, abyste měli děti

Lilia je dula. Momentálně je sama na mateřské dovolené. Má za sebou tedy nejen mnoho porodů, ke kterým doprovázela jiné ženy, ale i ten svůj vlastní.

lilia_khousnoutdinova

Hodně žen porod vnímá jako něco, co je třeba přežít, aby mohly mít dítě. Je pro ně velkou neznámou, protože ho znají jen z filmů, kde není zobrazen zrovna dvakrát realisticky. Spojují si ho s velkou bolestí.

Lilia bere porod jako možnost dozvědět se něco o sobě. Bolest graduje postupně a má svůj smysl. Není třeba se jí bát dopředu. Ženské tělo cítí, co potřebuje. Rozum v tuto chvíli nesmí převážit nad instinktem. Běžně se snažíme mít vše pod kontrolou, ale to u porodu nejde. Žena rodí podle Lilie lépe, když nemyslí. Je to živelný zážitek.

Na druhou stranu si některé ženy porod příliš idealizují. Podle nich by měl být krásný, přichází na svět nový život. Ve skutečnosti nejde ani o hrůzostrašnou událost, ani o dokonalý okamžik. U porodu bude vždycky krev a ty z vás, které rodily, vědí, že mnohdy dojde i na jiné tělní tekutiny. Nejde ho naplánovat, hraje tu roli hodně faktorů.

Zkrátka není třeba ho ani idealizovat, ani démonizovat. Je přirozenou součástí života, a tak bychom se ho měly naučit brát.

Další články

Reklama