Dvojjazyčná výchova: mají děti před ostatními náskok?

Lucia a Edvard Kožušníkovi se potkali před patnácti lety v letadle na trase z Palmy do Prahy. V té době Lucia pracovala jako letuška v letecké společnosti a Edvard jako turistický průvodce. On Čech, ona Španělka. Zpočátku se spolu bavili německy, protože Edvard neuměl španělsky a Lucia neuměla česky. Prý to byla láska na první pohled. A pohádka pokračovala. Vzali se a postupně žili v několika zemích, nakonec se shodli na tom, že je fajn bydlet v metropoli, a tak začali žít v Praze. Prý jsou taková kosmopolitní rodina. Postupně se jim narodily dvě děti – Edvard, který se narodil v Madridu a dnes mu je jedenáct, a Patricia, které je deset a narodila se v Praze.

Čtyři generace Kožušníků v roce 2003

Děti mluví perfektně oběma jazyky

Vzhledem k tomu, že jde o smíšené manželství, kde každý z partnerů má jiný rodný jazyk, domluvili se hned na začátku, že na své děti budou mluvit oběma jazyky. A jak to funguje v praxi? „Dohodli jsme se už při narození Edy, že na děti budeme každý muvit svým rodným jazykem. S každým rodičem tedy děti mluví jeho rodným jazykem. Když jsme společně například u večeře, tak to závisí na tom, kdo s jakým jazykem začne. V současné době obě děti mluví stejně dobře česky i španělsky,“ říká Lucia.

Lucia s dcerou Patricií a synem Edvardem

Dva jazyky jsou pro děti výhoda!

V otázce bilingvní výchovy se samozřejmě objevují různé názory – že děti mají v hlavě zmatek, že jsou méně pohotové a podobně. Jenže to je právě naopak a to tvrdí i psychologové. Bilingvní děti jsou obecně jazykově pohotovější, a navíc tolerantnější k jiným kulturám. A to je velké pozitivum. Kožušníkovi s tím souhlasí a říkají: „Vícejazyčná výchova je podle našich zkušeností pro děti jednoznačným přínosem, obohacuje je a rozšiřuje jim obzory.“ Na druhou stranu uznávají, že i dvojjazyčná výchova může mít své záludnosti. „Menším problémem může být písemný projev, protože děti ho musejí zvládat v obou jazycích. Ale myslím, že dvojjazyčná výchova je vhodná pro všechny děti, jen bohužel některým není umožněná,“ domnívá se Edvard Kožušník.

Víte, že…?

Pojmem bilingvismus označujeme schopnost hovořit plynně dvěma jazyky. Do jisté míry se tedy bilingvním stane každý, kdo kromě mateřštiny ovládá ještě jednu jinou řeč. Skutečně bilingvním je ale jen ten, kdo oba jazyky vládá na zhruba stejné úrovni a kdo je schopen v tomto jazyce i myslet. Rozlišujeme bilingvismus smíšený (u dětí ze smíšených manželství) a bilingvismus souřadný (u dětí emigrantů).