Reklama

Jak přestat odkládat úkoly

Vrhnu se na to, jen ještě zkontroluji novinky na Twitteru. A ještě si uvařím čaj. A mohla bych předtím hodit prádlo do pračky. A přečíst si maily. A pak už konečně (!) začnu pracovat...!
Napsal Vydáno 12. únor 2015
Jak přestat odkládat úkoly

Něco vám to připomíná? Pak vítejte v jedné z největších nepřiznaných skupin – prokrastinátorů. Prokrastinace je krásný vědecký termín pro chorobné odkládání povinností. Někdo tento stav mylně považuje za lenost, ale ta to není. Líný člověk je totiž se svou leností vlastně spokojený, kdežto prokrastinátor se trápí tím, že se nedokáže do úkolů včas donutit. A tak odkládá a odkládá a pak většinu věcí dělá jaksi ‚ve smrti‘. Na tvrzení, že pod tlakem pak podá lepší výkon, není nic pravdivého. Prokrastinace není nic nového – dokonce už filozof Seneca říkal, že „zatímco ztrácíme čas odkládáním, život utíká“. 

Slon a jezdec

Podle Petra Ludwiga, který napsal bestseller Konec prokrastinace, je důležitá akceschopnost: „Vzpomínáte si na chvíle, kdy přesně víte, co máte dělat, ale přesto to neděláte? Neumíte se sami poslechnout? Jednou z hlavních příčin naší prokrastinace je nedostatek akceschopnosti – dovednosti přemluvit naše tělo konat zamýšlené akce.“ Řešení, jak se donutit, se dá popsat na buddhistickém modelu slona a jezdce. „Každý z nás by se dal obrazně rozdělit na dva nezávislé tvory. Na divokého slova a jezdce, který ho řídí. Slon symbolizuje naše emoce, jezdec racionálno. Rozdíl mezi velikostí slona a jezdce zachycuje nerovnováhu spojení mezi emočním a racionálním systémem. Takže my se musíme naučit vědomě řídit – stejně jako jezdec svého slona – své emoce, abychom dokázali dělat kroky k naplňování naší osobní vize. Výzkumy ukazují, že seberegulace je závislá na takzvaném kognitivním zdroji. U jezdce a slona se dá chápat jako aktuální energie jezdce – třeba jako sklenice vody. S každou činností, ke které se musíme přemlouvat, se kognitivní zdroj vyčerpává – voda se vylévá. A když dojde, začnou nás ovládat emoce. Jezdci dojde energie a už nemá sílu slona řídit. A ten si začne dělat, co chce. Začne se dívat na seriály, sjíždí Facebook, opíjí se, kouří, je nevěrný, přejídá se nebo nekontrolovaně utrácí. Slon začne prokrastinovat,“ říká Petr Ludwig. Ale pomyslnou skleničku vody můžeme doplňovat – skvělé jsou jednoduché cukry – třeba sklenice džusu, energii dobije i krátká procházka. „Díky tomu se kognitivní zdroj zregeneruje a díky tomu toho pak více uděláme. Odpočinek je zásadní.“ 

Nedávejte si vysoké laťky

Kromě toho je nutný návyk. Nejděte na to ale zhurta, raději po malých krůčcích a vydržte dvacet až třicet opakování. Až pak k tomu přestanete mít averzi a činnost si zautomatizujete. „Sám jsem knihu Konec prokrastinace psal podobně. Nejdříve jsem si řekl, že každý den napíšu jen dva odstavce. To pro mě (a pro mého slona) bylo přijatelné. Kdybych si na začátku řekl, že každý den napíšu celou jednu kapitolu, pravděpodobně bych knihu nikdy nenapsal. Pro tvorbu návyků tedy není důležité množství, ale malé krůčky a jejich pravidelné opakování," radí spisovatel a prozrazuje svůj další chytrý trik: ‚buzerlístek‘. 

Grafická podpora vůle

Jde o jednoduchou tabulku, která znázorňuje měsíc, a tu vyplňujete každý den. Řádky odpovídají jednotlivým dnům, sloupce návykům a zlozvykům, na kterých chcete pracovat. Ke každému z nich je nastaven limit, který ve vás nevyvolává averzi. Každý večer pak do tabulky označíte zelenou tečku, pokud jste limit splnili, nebo červenou, pokud se to nepodařilo. Když máte zelené všechny kolonky, označíte zeleně i poslední kolonku, která označuje využití potenciálu dne. 

buzerlistek

Citát do deníčku: 

Albert Schweitzer, nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1952: Úspěch není klíčem ke spokojenosti. Spokojenost je klíčem k úspěchu. Pokud máte rádi, co děláte, budete úspěšní." 

Kristýna Mazánková

Další články

Reklama