Jsou ženské v kanceláři cestou do pekla?

Mít kamarádky je sice fajn, ale z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že pracovat ‚jen‘ se ženskými je někdy vážně k zbláznění (nebo k zabití). Zejména tehdy, pokud mezi vámi pracuje nějaká energetická ‚upírka‘, která z vás vysává všechnu dobrou náladu. Jasně, důležité je i takovou osobu zpracovat a nebrat si to k srdci, ovšem ta dřina!

Pravěké ženy neměly čas na hašteření!

Jak říká psycholožka Magdalena Dostálová z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Praze, zakopaný pes tkví v naší dávné minulosti. „Muži-lovci se starali o obživu a ochranu tlupy a ženy opatrovaly potomstvo a staraly se, aby nevyhasl oheň v jejich společné jeskyni. Pro muže se stala výhodnější výbava rychle reagujícího dynamického tvora, který nemá příliš prostoru zabývat se nuancemi v mezilidských vztazích, jelikož by mu šlo takříkajíc o kejhák. Žena byla od samého počátku postavena před výzvu, jak udržet pohromadě fungující tlupu tvořenou ženami, muži, dětmi a nějakou tou zvěří. Což vyžaduje značnou dávku sociální obratnosti a vhledu do problematiky mezilidských vztahů. Možná bychom se pak dostali ke zjištění, že pravěké ženy neměly na hašteření tolik času jako člověk moderní, který většinou nemusí řešit otázky přežití či nepřežití, jelikož mamuta si koupí vakuově zabaleného v hypermarketu,“ říká psycholožka. A to je pravda veliká.

Jak zatočit s drbnami v kolektivu

Znám hodně žen, které se doslova vyžívají v tom, aby některou ze svých kolegyň pomluvily. Ideálně tak, aby o tom nevěděla. Jinak by to ani nebyla pomluva, že? Na druhou stranu bychom ale ženám křivdili, kdybychom chtěli tuto vlastnost zobecnit. „Znám nemálo mužů, kteří pomlouvání považují za oblíbenou kratochvíli,“ usmívá se dr. Dostálová. Takže pokud zápolíte na svém pracovišti s drbnou, nejlepší bude, když si s ní promluvíte. „Hovořila bych však hlavně o svém prožívání situace a zdržela bych se kritiky či hodnocení toho, co zmíněná kolegyně či kolega zřejmě činí. Mohu se vyjádřit v tom smyslu, že mě mrzí, co jsem se dozvěděla, a nevím si s tím rady. Můžu přidat, že dokonce ani netuším, zda to je pravda, nebo ne,“ radí psycholožka.

I mezi ženami se dá přežít, jen musíte chtít

V jakémkoli kolektivu se dá přežít dobře, když jste nastaveni se s kolegy dohodnout. Pokud nejste, asi se neshodente s nikým, tedy ani s muži. Je jasné, že na každém pracovišti se potkáte se situacemi, které zavánějí konfliktem. „Je důležité rozlišit, zda mi jde o vyřešení konfliktu, nebo o to, abych kolegu či kolegyni nachytala na švestkách, nebo dokonce potopila. Živě si dokážu představit, že posledně zmiňovaný motiv může soužití v kolektivu vydatně rozklížit,“ varuje psycholožka. A co ještě radí? Oddělovat striktně pracovní a soukromou sféru. V práci jste proto, abyste odvedli požadovaný výkon, a to i tehdy, když se jedná o počet cviček vyrobených za směnu, řízení soupravy metra nebo o dobře ošetřené pacienty. „Do pracovního prostředí nepatří klevety a koalice jedněch proti druhým, značně problematické je také ono populární lobbování či jiné politické hry – zde máte téměř stoprocetní pravděpodobnost, že v takovém kolektivu mohou bytosti bez hroší kůže ‚se zdravou kůží‘ přežít pouze velmi obtížně.“

Co myslíte, může ženskému kolektivu pomoci mužský prvek? A pokud ano, čím?

Více informací najdete na: www.csspraha.cz