Reklama

Klid přímo mariánsko jezerní

Když vás baví lyžovat, je zima úžasně zábavné roční období. Může ale být i pokud lyže milujete asi jako já maso s kostí v omáčce (brrr). Bez výčitek totiž můžete zalézt do tepla saun, vířivek a bazénů. Když vyberete ty správné, přiblížíte se nirváně. Mám pro vás dva odzkoušené tipy, jeden domácí, druhý u sousedů v Rakousku.
Napsala Vydáno 13. leden 2015
Klid přímo mariánsko jezerní

Nostalgická pohoda

Krásně se odpočívá v Mariánských lázních v některém z hotelů Danubius Hotels. Mám totiž ráda atmosféru provorepublikových filmů, mám ráda Adinu Mandlovou a její ulíznuté milovníky v oblecích a čím dál radši mám ráda klid a pohodu. Do Mariánek jsem jezdila už jako malá holka, bydleli tu totiž příbuzní. Když jsem se s babičkou procházela po kolonádě a usrkávala z pramenů, které mě odjakživa překvapivě chutnaly, záviděla jsem ubytovaným hostům. I když jsem na to tehdy zdaleka neměla věk, chtěla jsem se prohánět po hotelových plyšových kobercích a snila o tom, že i mě tu snad jednou políbí ten pravý horoucně zamilovaný Jan, Jiří, Čeněk nebo jak se měl jmenovat. A protože na políbení i koupání v léčivých vodách už věk dávno mám, vybrala jsem si podle mého nejplyšovější hotel Danubius Health Spa Resort Hvězda.

Hotelové lázně celého komplexu hotelů přesně zapadly do mé představy kýčovité éry historie. Vždyť se v nich ráchal například i anglický král Edward VII. a líbilo se mu tady tolik, že se sem vrátil devětkrát. Má tu dokonce svoji kabinu s původním vybavením. Když se ubytujete v některém z hotelů, které společnosti Marienbad patří, na déle než tři týdny, dostanete jako dárek právě proceduru v královské koupeli. Ale můžete si ji samozřejmě i zaplatit, za 980 korun je královské spočinutí vaše. Do zdejších lázní se vracel třeba i Johann Wolfgang Goethe, Tomáš Garique Masaryk nebo Emma Destinová. To, co viděli a používali oni, mají možnost zkusit i současní hosté. Z éry komunistů se toho stihlo sice docela dost zničit a nechat ošuntět, ale noví majitelé se snažili zachovat, co šlo. Skutečným skvostem jsou Římské lázně v hotelu Nové lázně. S Hvězdou a dalšími třemi hotely v řadě poblíž kolonády je tenhle pětihvězdičkový načinčaný dům propojen téměř kilometrovou chodbou zčásti vedenou podzemím. Není to ale žádný syrový tunel, naopak, architekti a designeři ho použili k tomu, aby představili slavnou historii budov. Místy si připadáte jako v galerii.

Stojí za to se jím vydat až na konec, protože vstoupíte do jiného světa. Je vzrušující šlapat po dlaždičkách s vyrytým letopočtem 1898, koupat se ve stejném bazénu jako Marc Twain, Fryderyk Chopin, Franz Kafka nebo Friedrich Nietzsche. Najednou vám všechny moderní lázně, bazény s protiproudy a vířivky připadají šedé, málo zajímavé. Asi jako když randíte s mutujícím mladíkem s uhříky a ponožkami v sandálech a pak vás vezme za ruku Kevin Costner. V Římských lázních ležíte na lehátku mezi sloupy z tmavého kamene, posloucháte tichou hudbu, díváte se bazénu, který vypadá díky barevným obkladům jako vystlaný kobercem a říkáte si, aha, tak takhle dokázali zpomalit a vychutnávat život naši předci.

Když už tak už, řekla jsem si a dopřála ještě jeden luxusní zážitek, koupel pro dva v minerální vodě v další historické místnosti z roku 1896, kam chodí lázenští hosté na procedury. Bublinky přírodní minerálky mě pokryly tak, že jsem vypadala ve staré vaně jako šedá myš, se zájmem jsem je pozorovala stejně jako bublinky ve sklenici sektu, který je součástí partnerské koupele.

Jestli si teď říkáte, že tenhle luxus si nemůže jen tak někdo dovolit, jste na omylu. V Marienbad mají nabídku pro všechny. Můžete vybírat od tří až po pětihvězdičkové hotely. Zajet si sem lze jen tak napár dní na wellness nebo do klasických lázní, na které přisípvá nebo plně hradí pojišťovna. Pak vyjde pobyt výrazně levněji. Přes polovinu hostů zatím tvoří cizinci, zejména německy a rusky mluvící. Zástupkyně hotelů Marta Bucsai ale zdůrazňuje, že mají velký zájem právě o české hosty. Byli jsem zyvklí jezdit odjakživa, je čas, aby se vrátili. Důvod je velký, troufám si tvrdit, že Mariánky jsou díky své poloze i zachovalých a opraveným historickým budovám nejhezčí lázně v Česku.

Jen tak si skočit do jezera

Nadšená jsem byla i z wellness nabídky rakouského hotelu Hochschober, který leží v překrásné vesnici Turracher Höhe ve výšce 1800 metrů nad mořem. Hotel postavili na břehu jezera už před pětaosmdesáti lety. Z hostince se třiceti lůžky a umyvadlem na pokoji se stal luxusní wellness hotel, který patří mezi nejlepší v Rakousku (je členem sítě Best Wellness Hotels Austria, www.bestwellnesshotels.cz). Polohu má přímo strategickou, od bazénů a vířivek, některé jsou uvnitř, jiné venku, se dostanete přímo na jezerní břeh. Pokud se vám nebude chtít do chladné vody, můžete si skočit do části, která je vyhřívaná, světovou raritu „See Bad“ využívají hosté od poloviny devadesátých let. Zaplavat si v zimě v jezeře, i když nejste zrovna otužilec, je nezapomenutelný zážitek. V roce 1998 přidali do wellness zóny pravý turecký hamam a o sedm let později dokončili majitelé Čínskou věž. Když ji vidíte pod Alpami poprvé, musíte zamrkat očima a zatřást hlavou, jestli to není fata morgána. Jakmile do ní vstoupíte, třeba abyste si tu zacvičili jógu, už vám vůbec nebude připadat jako zjevení. Skvěle se tu odpočívá!

Co mě ale v Hochschoberu nadchlo nejvíc, byla zdejší Limbová sauna. Na vysvětlenou, limba je speciální druh borovice, která roste v Alpách, Tatrách a Karpatech. Její dřevo nádherně voní (a nejen dřevo i pálenka, které se říká limbovice). Sauna stojí venku kousek nad jezerem, na které oknem vidíte. Patří k ní část nevyhřívaného jezera, takže se můžete ochladit rovnou v něm, anebo – méně odvážní – pod studenou sprchou.

Až se tu téměř do bezvědomí utaháte povalováním v bazénech, vířivkách a saunách, můžete zajít do čtenářského salónu Wortreich se čtyřmi tisíci svazky včetně několika českých.

Klára Mandausová

Klára Mandausová

Popisek

Další články

Reklama