Reklama

Názor muže: Návod na nás chlapy

Moderní doba vymyslela návod úplně na všechno. Člověk se jen dotkne internetu, a hned se na něj valí rady, jak správně jíst, jak zhubnout za deset a půl vteřiny a jak rozpoznat toho jediného pravého partnera pro život během pěti a méně otázek.

Napsala Rudolf Havlík Vydáno 16. listopad 2012
Muž a žena v restauraci Muž a žena v restauraci

Zažil jsem už hodně schůzek. Připravených od přátel, rande naslepo, náhodná setkání a bláznivá vzplanutí se špatným koncem. Bylo toho tolik, až se mi chvílemi zdá, že už začínám stárnout. A protože muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, všechny pořád trápí, jak je možné, že to nefunguje. Proč to proboha nejde nalajnovat jako žižkovský stadion před debaklem?

Občas jsem v ženských časopisech narazil na motivační články, které mají zřejmě za úkol přivést ženy na správnou cestu. „Jak zařídit, aby z vás šílel“, „Udělejte se devětkrát za noc“ a podobně. Rozhodl jsem se, že tomu přijdu kloub, a pročetl si pár motivačních knížek, které ženám radí, jak na nás. Po pár dnech jsem zjistil, že bych se raději vydržel dívat na nový film Bohdana Slámy desetkrát za sebou. Takže můžu s klidem říct: zahoďte to!

Otázky pro Freuda

Sedím naproti ní a přemýšlím, co a jak musím udělat, abych zaplnil mezery v jejích tabulkách. Můžu si zajít třikrát na záchod, protože to pivo mi dneska prostě tlačí na močák? Mám sedět blízko u ní, ale ne zas tak blízko, aby neměla pocit, že jí narušuji osobní prostor? Můžu říct sprosté slovo, nebo to bude chápat, jako že jsem hrubián? Mám se jí dívat do očí? Co když mě uvidí, jak jí čumím na kozy? Smím se podívat na hodinky? Z toho by ruplo v bedně i Freudovi. Už se nedivím, proč se někdy dívky chovají na schůzkách tak, jak se chovají… Ale protože mě některé nejčastější ženské otázky zaujaly, pokusím se na ně odpovědět, tak trochu s odstupem do dostatečné vzdálenosti.

 

Myslí muž při seznamování na sex?

Otázka sama o sobě je dostatečně hloupá, ale hojně používaná. Pokud by na něj nemyslel a přemýšlel o tom, že s vámi bude chodit na procházky, obcházet biotrhy, kupovat kočárek a plánovat dovolené bez adrenalinu, patrně by po několika minutách vyskočil z okna na ulici a nechal se přejet kamionem, takže být vámi, byl bych rád, když bude myslet na sex.

Jak mu říct, co mám v posteli ráda?

Je jedno jak, ale proboha, řekněte mu to. Návod z IKEA k vám bohužel nepřibalují, a protože každá z vás je složitá jako kytarová vyhrávka od Santany, i letmý návod rozhodně potěší. Já sám býval vděčný i za prosté „Strč mi ho tam…“ Čím dřív budeme vědět, co a jak, tím spíš se vyhnete tomu, že vás budeme v posteli otáčet jako nedopečené sele na rožni.

O jakých ženách v noci sní?

O jiných. Smiřte se s tím. Vy se taky zasníte u klipu pana Kluse.

Uspokojuje se tajně sám?

Pokud ne, berte nohy na ramena.

Proč nikdy nezavolá zpět?

Je to jednoduché, pokud spolu žijete, bývá většina vašich dotazů taková, aby se dala v klidu vyřešit po příchodu domů. A ve chvíli, kdy je náš názor na věc opačný než váš, by to zas zabralo desítky minut vysvětlování, stovky SMS a nevyhnutelný souboj bez výhry. A to je vždycky lepší zažít až doma, a ne si tím ničit handicap na golfu.

Mám ho nechat flirtovat s jinými ženami?

Rád bych řekl ano, ale bohužel takhle svět nefunguje. Rozhodně se tomu nevyhnete. Platí ale, že každý pes potřebuje občas dostat novinami přes čumák, takže se nežinýrujte a udělejte si na dvorku pořádek. Případně mu oplaťte stejnou mincí, a pak uvidíte ten mazec.

Proč si při sexu nechává ponožky?

Protože je to debil. Pokud vám to vadí a pořád s ním jste, asi jste už otupělá. Pokud vám to nevadí, není co řešit.

Smím mu po seznámení zavolat?

Vynechám hloupé poučky o lovcích a lovených a všech těch zaručených postupech, které jsou snad ještě hloupější než hlášky z Ordinace. Jestli chcete, tak mu zavolejte. Nevím, proč by si neměli lidi zavolat, když si něco chtějí říct. Když mu to bude vadit, je to debil, anebo vás prostě nechce. Aspoň to budete vědět včas a nemusíte si dělat třikrát denně natáčky a dívat se u toho na telefon.

Proč mě neosloví žádný muž?

Složitá otázka. Buď jste ošklivá a prostě po vás nejdou, nebo ne, a problém je v tom, že oslovit dnes na ulici dívku se rovná rituální sebevraždě.

Párkrát jsem to zkusil a pokaždé jsem dostal takovou čočku, že jsem si to už navěky rozmyslel. A nepomohlo ani to, že jsem se choval slušněji, než když mi dávají strážníci pokutu. Za většinu věcí ve společnosti si totiž můžeme sami.

Proč se tolik dívá na televizi?

Protože jste si pořídila do života idiota, který zřejmě nemá žádné jiné zájmy. Vyhoďte televizi, nebo jeho.

Proč je pro něj tak důležité velké auto?

Ehm. Jsme zase u Freuda, a v některých případech na tom určitě něco bude, ale kdybyste vy měla peníze, taky byste si nakoupila spoustu drahých blbostí, které stojí majlant, a s auty je to stejné, stačí jen použít mozek. Kromě toho se s těmi většími líp jezdí, ale to je zase na jinou debatu.

Měl by být u porodu?

Na tohle téma jsem slyšel tolik rozhovorů, že kdybych za každý názor, který jsem už udělil, dostal kilo, jsem milionář. Ale napadla mě taková blbost. Co kdybyste to nechala na něm? Když bude chtít, půjde, když ne, tak prostě nepůjde. Co myslíte?

Proč se muži v jednom kuse drbou na varlatech?

Protože to strašlivě svědí…

 

Pánská záležitost

Možná vám některé ty odpovědi přijdou příliš tvrdé. Možná trapné. Ale pokusil jsem se na ně odpovědět – možná proto, že i my chlapi řešíme sami sebe.

Já doma většinou neuklízím a všechno se mi musí říct třikrát, protože pořád přemýšlím o nějakých jiných nesmyslech. Občas se drbu na varlatech, dost často zapomenu dát dolů prkénko, chodím pozdě z hospody a měl bych rád velké a silné auto. Také mě těší pozornost jiných žen a rád se na ně na ulici podívám. Je to stejné, jako když holky mastí kolem výlohy se slevou na luxusní zboží. Nerad chodím na procházky, nebaví mě vernisáže a debaty o holčičích problémech, směju se romantickým filmům a někdy nechávám fusekle u postele. Na první schůzce opravdu vždycky myslím na sex, dost často masturbuji a nevolám zpátky hned, jak by bylo mnohdy třeba, protože vím, že daný problém se může vyřešit později a svět se nezboří.

Ponožky dole, prkénko taky

Na druhou stranu vím, že bez některých věcí to v životě prostě nefunguje, a proto se snažím dívce vyhovět. Třeba chodím na procházky, uklidím si ponožky, zajdu si na romantický film (některé vůbec nejsou zlé), když to vyjde, zavolám hned zpět, sem tam zakoupím květinu, dám prkénko dolů a pokaždé, když dojde k tomu střetu ženského a mužského světa, zatvářím se provinile, nakrčím čelo a dívám se legračně na špičky. A když to jde, hned se společně pořádně usmíříme. Ovšem bez ponožek na nohou. Myslím si, že v tom není nic zlého.

Rozhodně není ignorace dívky, že muž někdy dělá věci jinak. V danou chvíli si to neuvědomujeme, a proto občas v minovém poli ženských pravidel na nějakou minu šlápneme. Nakonec je stejně nejdůležitější, jestli se ti dva mají doopravdy rádi a dokážou společně bojovat v moři kompromisů, které nejsou až tak složité ve chvíli, kdy odstoupíte dostatečně daleko. Protože až z dálky nakonec zjistíte, že jsme vlastně všichni stejní. Děláme chyby, chováme se hloupě, šlapeme vedle a mnohdy ne z racionálních důvodů.

Mimochodem, nejstupidnější rada pod sluncem je řídit se vlastním srdcem. Zároveň je to ale jediná pravda, která doopravdy funguje. A pak, první dojem bývá většinou správný. Mnoho štěstí.

Další články

Reklama