Reklama

Proč muži neradi nakupují? Odborníci našli důvody

Obecně se traduje, že my ženy nakupování milujeme a že naše největší radost je pobíhání po obchodech (zejména v období slev). Netýká se to samozřejmě všech žen na planetě, nicméně existuje důkaz o tom, že výše uvedené tvrzení není mýtus. A vysvětluje také důvody, proč chlapi nakupování nesnášejí.
Napsal Ivana Ašenbrenerová Vydáno 05. březen 2014
Proč muži neradi nakupují? Odborníci našli důvody


V roce 2013 provedli britští vědci zajímavý průzkum, který měl potvrdit (či vyvrátit) tezi, že ženy nákupy milují a muži je nenávidí. Experimentu se zúčastnilo na dva tisíce Britů a Britek – a výsledek byl naprosto jasný. Muži se začali nudit už po 26 minutách nakupování, zatímco ženám to trvalo plné dvě hodiny! Průzkum dále zjistil, že až 80 % mužů nesnáší nakupování se svými partnerkami a 45 % z nich udělá téměř cokoli, jen aby nemuseli se svými ženami odjet na nákup. Téměř polovina mužů prohlásila, že je nakupování frustruje, zejména pokud vedle nich chodily manželky. Kritizovali zejména naši nerozhodnost a dlouhý výběr čehokoli. Muži totiž koupí okamžitě to, co potřebují, a další je nezajímá.

Příčinu hledejte v pravěku

Po stovky tisíc let, až do roku 8000 př. n. l., žily všechny lidské bytosti jako lovci a sběrači. To znamená, že přežívaly díky lovu divoké zvěře a sběrem volně rostoucích rostlin, ořechů, ovoce a zeleniny. Antropolog Marshall Sahlins krásně vysvětluje důvod, proč my ženy rády nakupujeme a proč muži naopak ne. Lidé v pravěku strávili hledáním potravy ve skutečnosti jen 12–20 hodin týdně a hlavními ‚živiteli‘ ve skupině byly ženy-sběračky. Skupina tedy žila hlavně z toho, co našly ženy, a jejich strava byla z velké části vegetariánská (maso tvořilo asi 10–20 %). Muži se tedy ani tenkrát moc k ‚nakupování‘ v přírodě neměli, natož aby nám ženám pomáhali sbírat borůvky.

Screen_shot_2014-03-05_at_8.45.57

Dosah do současnosti je zřejmý

Není žádným překvapením, že i dnes, po tolika letech, se i nadále živíme sběrem a lovem, jen v trochu jiné podobě. Tyto pravěké instinkty jsou nám stále blízké, což nás přivádí zpět k nakupování. Tyhle instinkty se totiž projevují v našich nákupních zvyklostech. My ženy k nákupům přistupujeme jako ke ‚shromaždišti‘, a stejně jako kdysi ženy pobíhaly od stromu ke stromu, přebíháme i dnes od obchodu k obchodu, abychom našly to nejzralejší a nejvýživnější ovoce. A protože nabídka stromů je bohatá, přijdeme domů s mnoha taškami.

Muži a lovecké dědictví

Stejným způsobem lze pohlížet na mužské zvyklosti, které mají kořeny v jejich lovecké minulosti. To by mohlo znamenat, že muži se soustředí při nákupu jen na jednu věc, jdou za ní cíleně a soustředěně a nepotřebují prohlížet ty další. V prehistorických podmínkách měli na paměti jednu jedinou věc: zabít zvíře a přinést ho domů. Nechtějí ztrácet čas procházkami po lese, ani nemusejí přezkoumat, zda je zvíře jedlé a čerstvé. Možná že spěch, s jakým muži dnes nakupují, souvisí s tím, že když jako lovci opustili zabité zvíře na dlouho dobu, jiná zvířata nebo hmyz jim ho snědly. A tak když pošlete manžela na nákup a napíšete mu seznam, co má koupit, nečekejte na invenci – přinese zcela samozřejmě jen to, co jste po něm chtěla.

Obecně platné teorie pro nákupní zvyky

Nepochybně existují miliony mužů a žen, na které tato charakteristika neplatí (moje kamarádka nesnáší nákupy a její manžel je zbožňuje), ale určité zobecnění tu je. A co je dobrého na průzkumu, který Britové provedli? Hlavně to, že nám poskytuje odůvodnění pro naše nákupní zvyky. Můžeme vždycky použít výmluvu, že si nemůžeme pomoct, protože jsme zdědili naše prehistorické instinkty. Možná pak bude jednodušší je ovládnout a třeba i překonat.

Další články

Reklama