Reklama

Proč se muži mění v tetřevy?

Nemůže mi ten kolohnát podržet dveře, když před nimi stojím? Jak to, že ho nenapadne pomoci slabé ženě s taškou? Copak v chlapech nezbyl ani kousek galantnosti? Ale zbyl, jenže doba přeje tetřevům hlušcům.

Napsala Tomáš Polívka Vydáno 20. prosinec 2012
Tetřev hlušec Tetřev hlušec

Podívejme se na ně, na krasavce sebevědomé. Na jaře se tetřevi hlušci setkají na tokaništi, parádivě rozvinou ocasní vějíře, načechrají peří, bojovně hrábnou nožkou a mocným hlasem přivolají samičky do publika. A začnou se statečně bít, usilovat o přízeň své (či spíše jakékoli) vyvolené. Samička si sama vybere samce, který jí nejvíce imponuje, a nechá se rychle oplodnit. Zdalipak sameček pomáhá se stavbou hnízda, střídá se v sezení na hnízdě a statečně odhání straky a vrány, pasoucí po čerstvých tetřevích vejcích k obědu? Ale kdež! O vše se postará samotná tetřeví máma, samečka totiž už víckrát neuvidí. A kdyby ho náhodou potkala, samec jí klidně sezobne bobuli před zobákem, a ještě ji vytlačí ze svého teritoria. Má totiž důležitější věc na práci. Musí se starat o vlastní žrádlo, aby měl příštího jara dostatek sil, zdravím zářící peří, a tudíž šanci okouzlit v klání další vybíravou samičku…

Tetřev v zánovním mercedesu

Nepřipomíná vám to něco? Třeba mužské hry jako poměřování drahých aut, společenského postavení, svalů a všelikých dalších falických symbolů? Však ono to nějakou reprezentativní naivní krásku naláká a na ty ostatní kašlu!

Ale nepodceňujme ani tetřevice. Dnešní sebevědomé ženy si podobně jako slečny tetřevice vybírají partnery spíš samy, než aby se nechaly uhnat dlouhodobým, skromným dvořením nápadníka.

Právě tady přitom můžeme hledat viníka vymírání gentlemanů. Za něj je sice obvykle považován feminismus, to je ale mylné. Sice se tvrdí, že muži jen začali do důsledku uznávat (oprávněné) názory bojovnic za ženská práva, a tak si říkají, proč brát větší ohled na někoho, kdo je jim rovný. Takhle jednoduché to ale není. Rovnoprávnost se přece nerovná totožnost, navíc i sama matička příroda často řeší situaci podobně a na lukách a v lesích přitom žádná výraznější feministická vlna neproběhla. Z čistě biologického hlediska se zkrátka zdá, že řada chlapů začíná jen používat stejnou rozmnožovací strategii jako tetřev hlušec.

Dá se proti vymírání generace gentlemanů a nástupu tetřevů něco dělat? Nebo zbývá už jen ronit slzy u filmů z dob první republiky, kdy se ještě pánové chovali k dámám galantně aspoň na stříbrném plátně? Po pravdě, spíše to druhé. Sice se nabízí názor, že k návratu rytířských mravů by mohla přispět správná výchova synů, to je ale dost zapeklitá věc. Nejvíc totiž vychovává příklad, a pokud se nezmění podmínky v celé společnosti, nebude to fungovat. Jinými slovy – dokud budou ženy pracovat a samy si aktivně vybírat partnery, bude tetřevů hlušců přibývat.

Gen slušnosti tiše chrupká

Návrat do rytířských časů tedy asi nehrozí, přesto to není tak zlé. I v současnosti se totiž s gentlemanským chováním setkáváme, byť ho už dávno nelze považovat za převládající společenskou normu. Galantnost totiž nevymřela úplně, okolnosti ji pouze zatlačily poněkud do pozadí. ‚Gentlemanský gen‘ (berte to jako nadsázku, nechtějte po geneticích, aby vám něco podobného nalezli) je tak trochu jako blaničtí rytíři, spí a projeví se, až k tomu nastane ta správná doba. V mužích totiž navzdory společenským trendům stále zůstává ono zdánlivě anachronické, ve skutečnosti přirozené nutkání pomáhat ‚slabšímu‘ pohlaví, chránit ‚bezbrannou‘ ženu proti zlému světu.

A jsou to jen ženy, které ji svým chováním mohou probudit. Jen musejí být dostatečně ‚slabší a bezbranné‘. Jinak to s tím gentlemanským genem a tetřevy jen tak lepší nebude.

Další články

Reklama