Reklama

Výživa matky v těhotenství? Pro budoucí zdraví důležitější, než jste si mysleli

Děláte všechno pro to, abyste snížili riziko vzniku nejrůznějších nemocí a zůstali co nejdéle zdraví? Ovšem co když ta nejvhodnější chvíle pro prevenci byla už při našem početí a v průběhu první tisícovky našich dnů?
Napsal Ivana Ašenbrenerová Vydáno 17. leden 2014
Výživa matky v těhotenství? Pro budoucí zdraví důležitější, než jste si mysleli


Dva mladí britští vědci zabývající se výživou a zdravým životním stylem – Aidan Goggins a Glen Matten – boří spoustu zažitých mýtů a omylů týkajících se péče o zdraví. Mimo jiné tvrdí, že kořeny našich nemocí spočívají už v prenatálním období a že porodní váha může velmi dobře predikovat budoucí riziko mnoha chronických onemocnění.

Plod dostává vše, co matka

Dnešní těhotné ženy jsou si vědomy, že škodlivé látky, jako jsou některé léky, drogy, alkohol a cigarety, mohou procházet skrze placentu k plodu a způsobit tam velké škody. Stejně tak vědí, že mají užívat v těhotenství dostatek kyseliny listové a dalších látek. Co když to ale nestačí? Už v roce 1988 napsal britský lékař David Barker ze Southamptonské univerzity tehdy kacířskou práci, ve které vyslovil názor, že srdeční onemocnění v dospělém věku souvisí s výživou během prenatálního raně novorozeneckého období.

Nízká porodní váha – onemocnění srdce?

Svou práci založil na výzkumu několika desítek tisíc lidí, u nichž zjistil, že polovina zemřela na onemocnění věnčitých tepen nebo jiné srdeční onemocnění. A co je zajímavé – velké množsví těchto úmrtí se týkalo osob s nízkou porodní hmotností. Výzkumný tým dr. Barkera zjistil, že ti, kteří vážili při narození méně než 2,25 kg, měli dvakrát větší výskyt fatálních infarktů než ti, kteří vážili při narození přes 4,5 kg. Čím vyšší porodní váha, tím více klesalo riziko srdečního onemocnění.

Biologická odlišnost, která se nemění

Jestli jste se tedy narodili s nízkou porodní hmotností, pak je váš organismus biologicky odlišný a tahle rozdílnost se po celý život nemění. Váš tlak bude vyšší, hladina tuku v krvi odlišná, stěny cév budou méně elastické a budete i jinak reagovat na stres. Tzv. hypotéza prenatálního původu tedy říká, že podvýživa v raném věku pozmění strukturu organismu a jeho způsob fungování – a to natrvalo.

Jak je to možné?

Ptáte se, jak může hrát tak velkou roli právě porodní váha a ovlivnit riziko vzniku různých nemocí v dospělosti? Podle obou vědců dochází v organismu plodu k určitým nevratným adaptačním procesům – a to v důsledku reakcí na špatnou výživu. Špatná výživa matky slouží jako signál rozvíjejícímu se plodu, že jej asi čeká příchod do nutričně chudého prostředí. Tělo matky vyšle jasný vzkaz, aby se plod připravil předem, a v důsledku tohoto signálu dojde k jakémusi přeprogramování. Tento efekt přeprogramování probíhá zřejmě prostřednictvím hormonálních změn.

Narození do světa hojnosti

Jenže co se asi stane, když se dítě předem nastavené pro přežití v chudém prostředí na potravu ale narodí do světa hojnosti? Ono přeprogramování v děloze se dostává do rozporu se skutečností. Bohužel ale organismus dítěte je už trvale nějak nastaven, jeho metabolismus je připraven pro přežití ve světě nutričního nedostatku a náhlé vystavení hojnosti vede k tomu, že všechny přijímané živiny se ukládají ve formě tuku, který má posloužit jako zásobárna pro dobu předpokládaného hladomoru. Proto se takové dítě stává náchylnějším k chronickým onemocněním naší doby, zejména k srdečním, obezitě a cukrovce.

Jaké z toho plynou důsledky?

Spousta těhotných žen konzumuje nevyváženou a nekvalitní stravu, a přestože netrpí podvýživou z hlediska kalorií, trpí nedostatkem důležitých výživných látek. Nekvalitní strava přitom může způsobit nevratnou náchylnost vůči nemocem. Optimální vývoj plodu je závislý na přísunu vitaminů a minerálních látek. Pokud ale chcete obviňovat své matky, že kvůli nim máte nadváhu či vysoký krevní tlak, není možné to zobecňovat. Jak oba vědci říkají, není pravda, že by se u každého dítěte, které je k tomu ‚naprogramované‘, musela nutně vyvinout nějaká chronická nemoc. Jde spíše o determinaci míry náchylnosti k vedlejším negativním účinkům našeho prostředí. Pokud si zvolíme zdravý životní styl se správnou výživou a pohybem, pak je šance tento rizikový faktor minimalizovat.

Použitý zdroj: Glen Matten a Aidan Goggins, Lži o zdraví – Jak dosáhnout výjimečného zdraví

Další články

Reklama