Jak se dá zachránit vztah? 2. díl

A co teorie, že jsme jednoduše nepotkali toho pravého?
A jaký by vlastně měl být? Sociolog Sven Hillenkamp (Das Ende der Liebe) prohlašuje, že dnes máme na své partnery příliš vysoké nároky. Mají být krásní, sexy a úspěšní. Časem se ukáže, že jeden nebo více našich požadavků neplatí. A člověk začne přemýšlet o tom, že možná někde čeká někdo lepší… Třeba i přesto, že jsme v současném vztahu docela spokojení. Zní to tvrdě, ale přesně tohle nám vadí v udržení stálého vztahu.

Takže to znamená: zavřít oči a ‚myslet na Anglii‘?
Samozřejmě že ne. Možná nám partner opravdu nevyhovuje. Na co je ale třeba myslet, je to, že žádný člověk nemůže uspokojit všechny naše požadavky. Romantická představa o splynutí duší, které musíme najít, může znestabilnit i fungující vztah. Pokud se stále díváme okolo sebe, zda na nás někde náš ideál nečeká, ničíme si štěstí s nynějším partnerem.

Může za to i společenský trend, že láska přestává fungovat?
Představa lásky se v posledních letech opravdu změnila, je idealističtější a nereálnější. V 50. letech šlo v lásce o dodržení závazku. Když se někdo oženil, nerozváděl se. V 70. letech dominovala představa nutnosti osobní svobody. Nyní je láska jen o pocitech…

Ale co je na tom špatného?
Velké city nezaručují, že vztah přežije. Navíc mohou být nebezpečné. Před časem zveřejnila jedna internetová seznamka nejčastější důvody rozchodu. Na prvních místech byly překvapující důvody: „Odcizili jsme se“ a „Máme různý pohled na blízkost a svobodný prostor“. Z takových výpovědí vyplývá, že se ze vztahů vytrácí intimita a blízkost, a je v nich málo reálnosti. Není možné každý den partnera emocionálně vynášet do nebe.

Ale nikdo přece nechce žít ve vztahu, který člověka neuspokojuje…
Dobře, ale jak vysoko máme laťku? Jaká nereálná očekávání v lásce máme? Nebyli bychom šťastnější, kdybychom laťku trochu snížili? Kdo při každé krizi hned hází ručník do ringu, protože se ve svém očekávání zklamal, ochuzuje se o důležitou zkušenost: společně prožité krize totiž mohou vztah posílit.

Jak dokážeme, aby naše láska byla pevná?
Autor Sven Hillenkamp radí sňatek z rozumu. Zní to trochu zastarale a zaprášeně, ale funguje to. Ne že by člověk musel zůstávat v nekvalitním vztahu. Je to tak, že si máme vybrat takového partnera, s nímž je nám dobře, radí sociolog. Je třeba akceptovat člověka, kterého jsme si našli a s nímž nám bylo dobře, a zůstat s ním. A také se zbavit iluzí, že pocity ve vztahu jsou vždy pozitivní.

Dobře, ale jak by to mělo prakticky fungovat?
Partnerská terapeutka Ursula Nuber k tomu radí udělat v lásce nejprve důležitá rozhodnutí, která budeme brát úplně automaticky, jako když nastoupíme do auta a připoutáme se, než vyrazíme. Taková předsevzetí mohou být například: „Nikdy nepodvedu svého partnera,“ nebo „Když je můj partner v důležitých aspektech v pořádku, nebudu se s ním při problémech rozcházet.“ Vypadá to docela náročně, ale vztahu to velmi pomůže.

Přečtěte si ještě, proč je težké mít stabilní vztah.
 A také o tom, jak zvládnout všední den.