Reklama

Žena, která chtěla odzbrojit

Na některé ženy by se nemělo zapomínat. Jednou z nich je Berta Suttnerová, rozená Kinská. Jako první žena dostala Nobelovu cenu za mír.
Napsala Vydáno 20. listopad 2014
Žena, která chtěla odzbrojit

A kdyby jen to, sám Alfred Nobel, se kterým se potkala na jaře 1876, byl do ní zamilovaný tak, že si ji chtěl vzít. Jenže její city patřily už panu Suttnerovi, takže zůstali dobrými přáteli. Je označována za ženu 19. století, nazývána mírovou Bertou, ale taky utopistkou a bláznem. Evropu, která se připravovala na první světovou válku, důrazně nabádala: odzbrojte. Dvacet let se snažila o mír, chtěla vyměnit postavu ‚válečného hrdiny‘ za ‚mírového hrdinu‘. Zemřela těsně před vypuknutím velké války, v červnu 1914.
Berta se narodila jako Berta Sofie Felicitas Kinská 9. června 1843 v Praze do významné šlechtické rodiny. Její matka Sofie byla dcerou známého německého básníka Theodora von Körnera. Byla tedy považovaná za ‚nižší‘ stav a její manželství se šlechticem za nerovnoměrné. Všechny děti hraběte Kinského, včetně Berty, tak ztratily nárok používat titul hrabě a řadit se k vysoké šlechtě.
Berta vyrůstala po smrti otce u poručníka hraběte Fürstenberga. Byla velmi vzdělaná, hovořila několika jazyka, zabývala se přírodními vědami i filozofií. Kvůli marnotratné matce, která rozházela jmění po zemřelém poručníkovi v kasinech, ale nebyla bohatá, spíš měla celý život s penězi problém.
Ve třiceti letech přijala práci vychovatelky v rodině Karla ze Suttnerů. Zamiloval se tu do ní o sedm let mladší Suttnerův syn Artur. Když na jejich lásku rodina přišla, musela odejít. Nechala se najmout v Paříži jako hospodyně u Alfreda Nobela. Mohla se stát jeho ženou, ale její milý jí napsal, že bez ní nemůže žít, a bylo rozhodnuto. V roce 1876 si ho tajně vzala. Protože nebyli v rodině ženicha vítáni, odjeli na ‚devítiletou svatební cestu‘ na Kavkaz. Právě tady se z Berty stala bojovnice za mír a začala psát knihy. Do Vídně a později do Paříže se vrátila už jako známá spisovatelka a mírová aktivistka. V roce 1889 vyšla její zásadní kniha Odzbrojte!, která si našla mnoho čtenářů.
Vedle své mírové činnosti se společně se svým mužem Arturem zabývala také otázkou antisemitismu. Zdůrazňovala spojení mezi militarismem a antisemitismem. Jako emancipovaná žena viděla i neutěšené, ponižující a nerovnoprávné postavení žen ve své době. Svět bez válek spojovala s odstraněním ‚války‘ mezi mužem a ženou. Jako problém pro dosažení rovnoprávnosti žen viděla v tom, že ženy ani často nechtěly své otrocké postavení změnit. Důvod byl podle ní v jejich nevzdělanosti. Nobelovu cenu za mír získala v roce 1905.
Zdroj: www.spolek-praha-cachy.cz

Klára Mandausová

Klára Mandausová

Popisek

Další články

Reklama