Reklama

Žiju s rodinou v Nizozemsku

Kateřina Košťálová s manželem a třemi dětmi žije už čtvrtým rokem v Nizozemí. Říká, že i když do této země původně nechtěli, čekalo je vlídné přijetí a teď jsou nadšení z toho, jak si místní umějí užívat života.
Napsala Gabriela Trnková Vydáno 13. květen 2013
Žiju s rodinou v Nizozemsku

 

Proč jste se rozhodli odjet do zahraničí a proč jste si vybrali právě Nizozemsko?

Poté, co jsme se s manželem poznali, jsme poslali své životopisy agentuře, která zprostředkovává práci v zahraničí. Chtěli jsme se na rok či dva podívat, jak funguje zdravotnictví v jiných, anglicky či německy mluvících zemích, před tím, než se usadíme. Zajímavá nabídka se ale naskytla až v době, kdy už jsme měli děti, a navíc ze země, o které jsme neuvažovali.

 

Jak dlouho už v Nizozemsku žijete?

Dnes už jsme v Holandsku čtvrtý rok. Bydlíme na severu, v provincii Groningen v malém přístavním městě. Jako většina Holanďanů bydlíme v domě s – na české poměry – miniaturní zahrádkou.

 

Jaké byly vaše začátky?

Manžel měl konkrétní pracovní nabídku. Jeho budoucí kolegové se nám na začátku snažili pomáhat, aby nám nový začátek usnadnili. Myslím, že i díky jejich vlídnému přijetí jsme zde dosud.

 

Uměli jste jazyk, když jste do země přijeli?

Manžel se začal učit holandsky ještě v Čechách a před nástupem do práce chodil na dvoutýdenní intenzivní jazykový kurz. Já jsem první půlrok komunikovala pouze anglicky, brzy jsem ale zjistila, že pokud nechci žít v sociální izolaci, musím se řeč naučit. Navštěvovala jsem několik jazykových kurzů na místní univerzitě a snažila se co nejvíce zapojit do běžného života. Jazykovým schopnostem našich dětí se ale nevyrovnáme.

Kata2

Když jste přijela do Nizozemska, byla jste na mateřské dovolené?

Ano, přestěhovali jsme se v době, kdy dětem byli čtyři a jeden rok. Zpočátku jsem se věnovala jen jim a domácnosti. Postupně jsem se začala učit jazyk a také se odborně vzdělávat, abych se mohla co nejrychleji vrátit ke své práci.

 

Jak dlouho nizozemské ženy zůstávají s dětmi na mateřské dovolené?

Mateřská trvá ze zákona tři měsíce. Rodičovská dovolená je kratší a neplacená. Po třech měsících jde většina dětí do jeslí, některé rodiny mají chůvy nebo se na péči podílejí prarodiče. Nedokážu si představit, že bych své tříměsíční dítě odložila v jeslích, ale tady je to běžné. Naštěstí jsem tento problém nemusela řešit, protože máme úžasnou ‚hlídací tetu‘. Většina holandských maminek a také část tatínků pracuje na zkrácený úvazek. Což považuji za zásadní rozdíl a také hlavní výhodu ve srovnání s ČR.

 

Rodila jste v Nizozemsku, nebo v Česku?

Nakonec jsem i potřetí rodila v Česku. Vzhledem k tomu, že termín porodu byl v době letních prázdnin, bylo pro mne i děti příjemnější naplánovat vše v Ostravě. Kvalita péče je v ČR srovnatelná s péčí v Holandsku, propastný rozdíl však bohužel zůstává v ochotě komunikovat s pacientem. Přála bych českým zdravotníkům alespoň krátkou stáž například v Nizozemsku. Myslím, že by se v tomto směru měli hodně co učit a nespokojených pacientů by ubylo.

 

Dá se říct, jestli jsou tamější ženy emancipovanější než Češky, zakládají si například hodně na kariéře?

Netroufám si hodnotit, zda jsou ženy více či méně emancipované. Mám pocit, že v Holandsku v tomto směru plyne vše přirozeněji. Mladí a bezdětní pracují intenzivně, když se narodí děti, oba partneři si většinou dočasně sníží pracovní úvazky a více se věnují rodině. Jak děti rostou, rodiče se postupně zase více věnují práci. Rozhodně můžu říct, že do školy i na koníčky doprovází děti tatínkové stejně často jako maminky. I při návštěvě praktického lékaře nejsou otcové výjimkou.

 

Dvě vaše starší děti chodí do školy, jak se jim tam líbí?

Školní docházka zde začíná ve čtyřech letech. Děti jsou ve škole opravdu spokojené a denně se tam těší.

Kata6

Kdy plánujete návrat do práce?

Snažím se na nový začátek pečlivě připravit. Jako praktická lékařka musím mít dostatečné jazykové vybavení a znát zdejší systém. Mám možnost docházet do sdružené ambulance tří praktických lékařů, kde získávám potřebné znalosti.

 

Jak se Nizozemci starají o své zdraví?

Myslím, že se to od Čechů příliš neliší. Odlišný je ale systém zdravotní péče. Ve zkratce řečeno může každý neomezeně a zdarma navštěvovat praktického lékaře. Na veškeré ostatní péči mají lidé finanční spoluúčast. Je ale pravda, že praktičtí lékaři v Holandsku zajišťují primární péči 24 hodin denně v nepoměrně širším měřítku než ti čeští.

 

Jak těžké je najít si přátele mezi místními lidmi, jak se Nizozemci dívají na cizince?

Nizozemsko je velmi otevřená a vstřícná země. Díky své koloniální minulosti jsou Holanďané kosmopolitní. Při prvních kontaktech bývají zdrženliví až odtažití, pokud se ale podaří překonat prvotní bariéru, jsou srdeční a přátelští. Líbí se nám, jak si Nizozemci dokážou užívat volný čas a společné chvíle.

 

Co se vám ještě na životě v Nizozemsku líbí? A co naopak nelíbí?

V Nizozemsku se nám žije dobře, protože jsme byli v osobním i v pracovním životě vlídně přijati. Doufám, že dětem dá náš pobyt větší rozhled a sebevědomí, než jsme měli my, a že se v dospělosti snadněji rozhodnou, kde by chtěli žít. Jinak život v Nizozemsku je nepochybně dražší než v ČR – dražší jsou především služby, ale také potraviny a bydlení, vyšší jsou i daně. Nákladné jsou taky veškeré mimoškolní aktivity, na které ale nemajetným přispívají různé nadace nebo obce. Na druhou stranu se z veřejných prostředků čerpají peníze například na pečovatelskou péči.

 

Když se na vaše rozhodnutí odjet díváte zpětně, rozhodli byste se stejně?

Určitě bychom daleko více zvažovali pro a proti. Při našem odjezdu jsme si říkali, že se kdykoli zase vrátíme zpět. Nedovedli jsme si představit, že návrat by mohl být obtížný, ať už proto, že pracovně jsme velmi spokojení, nebo proto, že děti tady budou mít zázemí, školu, kamarády, a změna tak pro ně nebude snadná.

 

Každodenní součástí života Nizozemců jsou kola…

Kolo je hlavní dopravní prostředek. Na kole do práce nejezdí jediná osoba, a tou je královna, jinak i vysoce postavení manažeři nebo členové vlády na kole jezdí. Kolo využívají i děti na cestě do školy, středoškoláci najedou i desítky kilometrů denně. Děti na základní škole dělají povinné zkoušky, aby se mohly na ulici pohybovat na kole bez doprovodu dospělých. I my už jsme si zvykli natolik, že auto v každodenním životě používáme zřídka. Stalo se mi dokonce opakovaně, že lidé, které jsme museli z ordinace odeslat akutně ambulancí do nemocnice, přijeli do ordinace na kole.

Kata3

Nizozemsko se také označuje jako země tulipánů a větrných mlýnů. Jsou tam skutečně vidět na každém kroku?

Větrné mlýny jsou opravdu snad v každém městečku či vesnici, dnes už ale většinou jako památka, případně jako galerie nebo restaurace. Tulipány, ale i květiny vůbec jsou součástí běžného života. Většina Holanďanů se pečlivě stará o své zahrádky a běžné taky je, že s potravinami se kupují také květiny.

 

Nizozemsko je placka a vy pocházíte z Beskyd – nechybějí vám kopce?

Kopce a hory mi chybějí strašně. Snažíme se, kdykoli je to možné, se do hor vracet, na zdejší rovinu si asi nikdy nezvyknu. Bohužel poblíž nemáme ani lesy, na které jsem zvyklí z Čech, a tak často do lesa jezdíme, což je v našem případě i hodina autem. Ale stojí to za ten pocit, že je to jako ten náš český les.

 

Co dalšího vám v Nizozemí chybí?

Rodina a přátelé nám chybí moc. Na druhou stranu jsme si uvědomili, jak je máme rádi. Co se materiálních věcí týká, stále nám nepřestal chybět český chleba. Pokud se nás někdo chystá navštívit, vždy dopředu nahlásíme, že jediné, co by nás potěšilo, je chleba. Nejdřív jsem si dovážela z Čech i jiné věci, které jsem zde ale postupně buď objevila, nebo jsem se naučila je úspěšně nahrazovat.

Kata8

 

 

Oblíbené nizozemské:

město: Groningen

jídlo a pití: ryby – jsou tady dostupnější a vždy čerstvé

slovo: gezellig (neexistuje jednoslovný český překlad, ale vyjadřuje příjemnou, přátelskou a srdečnou atmosféru)

zvyk: když má někdo narozeniny, přeje se nejen oslavenci, ale celé rodině

svátek: Koninginnedag, který byl letos naposledy (od příštího roku nahradí Den královny Den krále) – je to státní svátek, kdy Holanďané vyvěsí na dům vlajku, všichni se oblečou do oranžového oblečení a vyrazí slavit do ulic, je to spontánní oslava a všichni si ji společně užívají

 

 

 

 

Další články

Reklama