Reklama

Symfonie v zimní zahradě I
Doporučený

Navzdory mrazivým teplotám a nedostatku potravy zůstává mnoho ptáků v našich krajích. Zimu přežijí díky promyšleným strategiím, kterými se dokážou přizpůsobit jakémukoli nečasu.

Napsala Kristina Šemberová Vydáno 19. prosinec 2012
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Symfonie v zimní zahradě I Symfonie v zimní zahradě I

Zimní období je pro ptactvo velká výzva: teploty pod nulou a potrava hluboko skrytá pod sněhem a ledem. Stěhovaví ptáci – jako vlaštovky a budníčci – se vydávají včas na cestu na teplý jih, aby unikli chladu a hladu. Nestěhovaví ptáci, kteří zůstávají v našich krajích – například sýkorky, datlové a pěnkavy –, se přizpůsobují podnebí měnícímu se podle ročních období a pro přežití v nepříznivých zimních podmínkách vyvinuli celou řadu způsobů chování.

Mrazivá zimní noc bere zvířatům velké množství energie, a může je dokonce ohrozit na životě. Z tohoto důvodu se většina ptáků stahuje na noc i během velmi chladných dní na chráněná místa, například do skulin ve kmenech stromů, do skrýší v houští nebo do ptačích budek připravených člověkem. Vrabci si na zimu dokonce stavějí hnízda, ve kterých ji v bezpečí přečkají. Střízlíci se raději tulí k sobě, zahřívají se navzájem i šetří energii.

V zimě ptáci často připomínají opeřené kuličky. Načepýřením peří vytvoří kulatý obal kolem svého útlého těla, který minimalizuje ztráty tepla, a vzduchová kapsa zároveň izoluje tělo od vnějšího chladného prostředí.

Zima nabízí velmi omezený a nedostatečný jídelníček, který se od letního zásadně odlišuje. Zatímco v teplých měsících se ptáci neomezeně živí hmyzem a žížalami, v zimě se z masožravců stávají vegetariáni a z lovců sběratelé. Potřebné vitaminy dodají bobule, energie pochází z tučných ořechů a semen. Ptáci ji potřebují pro udržení teploty těla, která je vyšší než u savců a pohybuje se v rozpětí 39–42 °C. Strach z hladovění eliminují některé druhy ptactva tvorbou zásob – brhlíci skrývají lískové oříšky pod kůru stromů, sýkorky babky ukrývají slunečnicová semínka do mezer v kůře dřevin, sojky zahrabávají žaludy do půdy.

Důležitá je společnost – často se různé druhy semknou do malých hejn. Sýkorky, králíčci obecní, brhlíci a šoupálci prozkoumávají okolí společně. Hejna mají vypracovanou strategii obrany před dravci, takže se ptáci mohou soustředit výhradně na shánění potravy. Příliš krutou zimu se někteří snaží přečkat v teplejších nivách či lesích. K těmto částečně stěhovavým ptákům patří kosi černí a červenky obecné. Zimy jsou však rok od roku teplejší, takže stále více druhů stěhovavých ptáků odlétá jen do bližších teplejších míst, nebo dokonce neodlétají vůbec. Ostatně samotná cesta stojí velmi mnoho energie a rozhodně není bez nebezpečí.

Zimní návštěvníci

Na podzim netáhnou jen tuzemští ptáci na jih, ale také některé druhy ze severní a východní Evropy se stěhují k nám – namátkou brkoslav severní, drozd cvrčala a pěnkava jikavec. Ze Sibiře k nám pravidelně zaletuje poddruh hýla obecného, tzv. sibiřská trumpetka. Vypadá podobně jako domácí hýl obecný, ale poznáte ho podle trumpetkového hlasu. Křivka obecná hledá smrkové lesy s dostatečnou zásobou smrkových semen na celou zimu. Tyto ptáky nelákají pouze snesitelnější venkovní teploty, ale především bohatší nabídka potravy – zbytky ovoce na stromech ve sklizeném sadu sezobávají celá hejna, zejména od konce podzimu do prosince. Tyto plaché návštěvníky potkáte spíše v chladnějších polohách. Na krmítkách v zimě můžete pozorovat i stálé ptáky, zvyklé na blízkost člověka – vrabce, hrdličky, straky a sýkorky.

Číst 2171 krát Naposledy změněno středa, 14 leden 2015 15:03

Další články

Reklama