Kam čert nemůže, tam nastrčí cestující aneb jsme opravdu ‚ve vzduchu jako doma‘? 1

Všechno to začíná v odbavovací hale, která občas připomíná pavilon opic, proto si ji dnes trošku přiblížíme spolu s typy cestujících, jací se v ní nejčastěji nacházejí. Prosím, mějte na paměti, že jakákoli podobnost nebo asociace v souvislosti s vašimi sousedy je čistě náhodná.

Typ VŠEVĚDOUCÍ (homo sapiens taťuldus)
„Já lítám často, ale tohle se mi ještě nestalo!“ říká na oznámení, že z provozních důvodů bude let o třicet minut opožděn. To jsou ti ‚ostřílení hoši‘, kteří všechno vědí, všude byli, a pak vám podají ke kontrole cestovní pas, ve kterém najdete čtyři razítka z Hurghady. Tento typ je téměř vždy oděn do ‚značkových‘ džín z internetové aukce, má s sebou vzteklou ženu a minimálně dvě ratolesti, které se buď plazí po špinavé podlaze letištní haly, nebo totálně zpřeházejí dokumenty umístěné na odbavovací přepážce. Tentokrát letí lowcostem do Birminghamu, takže na své letadlo nemíní čekat!

Typ VŠECHNY-PAPALÁŠE-ZNAJÍCÍ (homo sapiens ťululum)
„To je vaše mlha a mě to vůbec nezajímá, já musím být ve Vídni na byznys mítinku přesně za hodinu, jinak budete mít sakra problémy!“ říká typ, který letí na arcidůležitou schůzku, kam ho poslal šéf, ale na letišti ‚šéfuje‘ právě on… Má skoro vždy na ruce padělek hodinek Omega nebo Rado, dobře padnoucí ‚nedělní‘ oblek, kufr na kolečkách, ve kterém je především laptop a ústní voda. Po návštěvě duty free tam přibude pár lahví whisky a kartony cigaret na prodej kolegům v openspace kanceláři. Tento typ vám pravděpodobně bude vyhrožovat vyhozením z práce – velice často totiž ‚zná‘ ředitele letiště, nebo dokonce aerolinek a říká, že „tohle je, slečno, váš poslední den v práci, to si pište!“; jednou jsem si to takhle ‚psala‘ už jako letuška na palubě (tento typ totiž ‚propouští‘ úplně všechny zaměstnance), ale onen homo sapiens ťululum měl tu smůlu, že majitel letecké společnosti zrovna pilotoval letadlo, ve kterém jsme se nacházeli – jistě vám dojde, s jakou radostí jsem ťululumovi kapitána, kterého přece dobře znal, představila.

Typ KOUPÁK (homo sapiens konzervus)
Na otázku, kam letí, zásadně odpovídají „na dovolenou“ – vy se ale potřebujete dovědět, do které destinace je máte odbavit… Když se pak ptají kolemjdoucího supervisora, kam mají jít po pasové kontrole, a supervisor už ví, že letí ‚na dovolenou‘, neodpustí si škodolibou otázku „a s kým letíte?“ (má samozřejmě na mysli s jakou leteckou společností…). Typický ‚koupák‘ vždy odpoví – no s mámou a dětma, přece! Tito cestující mají jedno společné – letí na prázdniny, takže jsou většinou na ‚příznivé vlně‘. Jsou však i tací, kteří už v letištní hale ze samé radosti vrávorají a nejednou pak nejsou puštěni do letadla pro podnapilý stav. Personál je má rád, jsou nenároční, většinou slušní, ale vždycky v letadle vstávají a oblékají se těsně před přistáním, kdyby letadlo přece jen ‚ve stanici nestálo‘… Z dovolené se vracejí zásadně v kraťasech a v sandálech, plocha odhaleného těla je přímo úměrná snižující se teplotě na rodné hroudě. ‚Svítí‘ tak opálením v příletové hale i venku a VŽDY jsou překvapeni, že je u nás v prosinci ‚taková kosa‘!

Typ PANIČKA (homo sapiens makeupus)
Poznáte je podle vůně, oděvu z prestižních butiků, botoxu a rázného vykračování po hale s mírně pootevřenými ústy. U přepážky víří prach umělými řasami jako mrkací panny, chrastí zlatými náramky a platebními kartami a vždy se ptají dvakrát, kam mají jít a zda by mohly sedět u okna. V letadle pijí zásadně jen vodu a ptají se, kdy, kde a v kolik hodin byl zabalen na palubě podávaný sýrový sendvič.

Tolik jako předkrm. V příštím díle se dozvíte něco víc o letištních manýrách dnešní mládeže, ale také důchodců, hvězd filmového plátna, ale v neposlední řadě i zaměstnanců leteckých společností, emigrantů a zahraničních turistů – těšte se!!!