Májový blog 2: Tu pusu taky někde seženu...

Dříve den pokrokářů celého světa doprovázený nezbytným průvodem. V kalendáři mám dnes napsáno, že je to svátek práce, český bard ho nazývá lásky časem, pro studenty je to majáles, svátek legrace a mládí.

Za sebe se musím pochlubit, že jsem prožila všechny možnosti, které První máj nabízí. V dětství jsem se díky pokrokovému názoru našeho tábora míru každé prvomájové ráno navlékla do osmi svetrů, přes ně zapnula pionýrskou košili (ano, vzpomínáte si správně, museli jsme být v pionýrských krojích, panoval přísný zákaz ukrývat toto hrdé oblečení bundou nebo kabátem), uvázala šátek a s mávátkem v ruce jsem vyšla do chumelenice. A celé dopoledne jsme s kamarády procházeli městem, vykřikovali stupidní hesla a snažili se toho před sebou trefit mávátkem přes hlavu.

Později na střední škole jsme se v rámci odporu proti režimu naučili vyhýbat se povinnému průvodu, ale nenechat se kvůli tomu vylít ze školy. Znamenalo to ráno se nechat vidět na místě srazu, vyfasovat třepetalku, seřadit se, dojít k prvnímu průchodu, tam opřít třepetalku a jít na pivo. V této době jsme začala první květnový den vnímat především jako majáles. Společně s kamarády jsme v tento den pořádali hospodský běh, což znamenalo, že se všichni museli sběhnout v hospodě už při otvíračce. Hodně se hrálo a zpívalo, s první tmou se párky začaly vytrácet do parku a hledat nějaký ten rozkvetlý strom. Majálesové pojetí se krásně mísilo s láskyčasem a málokterá z nás nedostala ten večer pusu proti uschnutí.

Později v dospělosti se význam svátku přesunul spíš k oslavě práce. Je to totiž volný den, nemusí se do práce, takže je to vhodná doba k mytí oken, jarnímu gruntování ve sklepě, drhnutí potahů v autě a podobně. Počasí těmto aktivitám přeje, je krásně, prádlo venku rychle schne a můžete větrat celý den.

Zažila jsem už spoustu Prvních májů, viděla jsem je rozkvetlé i zasněžené, spontánní i povinně průvodové, o lásce, o mládí i o práci. Byly první máje, kdy jsem celý den smutně bučela doma, protože mě už nikdy nikdo nepolíbí, jindy jsem zase omámená a nadšená prvním mateřstvím ukazovala roční dceři její první rozkvetlý strom.

Letošní první máj pojmu všeobjímajícím způsobem – trochu poklidím, odpoledne půjdu zjistit, jestli už místní hospodští obsluhují na zahrádkách, a tu pusu taky někde seženu.