Proč se nikdy nedočkám tenisového lokte…

To se takhle jednou vrací domů pan Prokop a vidí, že soused Novák má u sebe na zahradě ohromný tenisový kurt a na něm zrovna probíhá zavilý zápas mezi tenisovými velikány, Rogerem Federerem a Rafaelem Nadalem. Přijde k plotu a ptá se souseda: „Wow! Odkud to máš?“ a soused na to: „Ále, nedávno jsem na půdě našel starou lampu, vyleštil jsem ji, vylezl z ní džin, vyslovil jsem své přání – a bylo to!“ „A půjčil bys mi ji?“ „No jasně, jen musíš dost nahlas, ten džin je trochu nahluchlý.“ Pan Novák popadl lampu, vyleštil ji a nedočkavě vyslovil své přání: „Zítra ráno chci mít na zahradě fůru zlata!“ Ráno se vzbudí a na zahradě leží fůra bláta... Vztekle běží k sousedovi a říká: „Chtěl jsem fůru zlata, a dostal jsem fůru bláta!!!“ A pan Novák na to: „A ty si fakt myslíš, že jsem chtěl fantastický tenis?“ 


Popravdě řečeno, já mít takovou lampu, okamžite si dám domů přičarovat Nadala i s tenisem! Je známo, že my ženy toužíme po fenomenálních silných samcích. On takovým bezesporu je. Když jsem ho viděla poprvé, předváděl v tričku bez rukávů své neuvěřitelné svaly a připomínal gladiátora (to je mimochodem jeho nejoblíbenější film, stejně jako i mého muže – to je jisté znamení!). Hned jsem věděla, že jeho ruce jsou nejen silné, talentované, ale nazvala jsem je také „rukama, které léčí“! Přestože jsem nikdy tenis nehrála, co víc, NIKDY jsem neměla tenisovou raketu v ruce, dychtivě jsem začala sledovat každý turnaj. Nejlépe se vždy prezentoval na grandslamových turnajích, ale i v těch méně prestižních předváděl neuvěřitelné věci. Jeho postřeh a schopnost vzít téměř každou přihrávku, jeho zrychlení s lehce nachýlenou hlavou jako býk na koridě… Každý zápas je opravdovým koncertem pro skalní příznivce a pomatené fanynky mého formátu. Zjistila jsem, že Rafa (jak je něžně nazýván) má narozeniny jen den po těch mých, je to Blíženec – to už je absolutní znamení!

Dokázala jsem sedět a sledovat jeho zápas, i když bylo venku hezky a mnohem lukrativněji zněl nápad vyrazit někam k vodě. Dokonce i na dovolené v Řecku jsem si podle jeho zápasu řídila budík a šla z pláže sledovat jeho heroické výkony, nebo při pozdní transmisi např. z Austrálie, jsem byla schopna prosedět u televize celou noc a ráno jít do práce s kruhy pod očima velikosti pneumatiky a pocitem štěstí, že můj Rafa zase vyhrál…

No a pak si toho všimnul manžel. A věřte mi, že začal na svého talentovaného, mladého, krásného, španělského, a hlavně totálně nereálného soka žárlit! A tím, že žárlil, viděl u něj věci, které jsem do té doby nevnímala já. Třeba fakt, že mu strašně řídnou vlasy a že když si sundá čelenku, která je nota bene celá zpocená, až z ní kape, tak vlastně vypadá pěkně blbě s tím neopáleným bílým pruhem na čele. Všimnul si taky toho, že Rafa je zřejmě dost pověrčivý týpek. Mezi jeho největší podivnosti na kurtu patří fakt, že si při každé přestávce postaví dvě lahve pití (jednu větší, druhou menší) etiketou namířenou na tu stranu kurtu, ze které bude za chvíli podávat. Jednou mu je chtěla podavačka míčků přesunout na stranu, ale nevybíravě se ohradil slovy: „Ani se těch lahví nedotýkej!“ To ale pořád není úplně nejvyšinutější, co tenhle španělský ptáček dělá… Má jeden opravdu ryze svůj charakteristický zvyk, a tím je celá série pohybů vykonaných těsně před podáním, a sice – odhrne si vlasy z čela, utře si nos a… vytáhne si kraťasy ze zadku!!! S kraťasy zaříznutými mezi půlkama se prostě do míčku netrefí, a hotovo. K tomu všemu je jeho styl hry natolik ‚silový‘, že, trefuje se do míčku, začal u toho hýkat jako kůň…

Když mě na tohle všecko muž upozornil, moje nadšení možná přece jen trošku ochablo, ale mojí fascinaci tenisem to nepohlo. Muž na to šel od lesa – podaroval mě tenisovým výcvikem s profesionálním trenérem, ale než jsem se na něj stačila vydat, pro jistotu mě ještě ‚otěhotněl‘, tak… pro všechny případy… kdyby byl trenér náhodou podobný Rafaelovi! Takže se toho tenisového lokte ani na stará kolena nedočkám. Ale třeba jednou můj ještě nenarozený syn bude mít takovou říši stejně prdlých fanynek? Kdo ví…

P. S. Kdo chce vidět Nadala, soutěžte na Marianne.cz o lístky na Wimbledon, stále máte šanci…