Mých pět mateřských P

A hlavně jsem si představovala, že nyní, po přejití pubertálních vichřic hněvu, když dcerka už nebere každé mé slovo jako otevřený a nesmírně podlý útok na svou osobu, jí budu životní rádkyní a pomocnicí. Že po letech, kdy jí jen má pádná pravice bránila, aby si při mateřských starostlivých promluvách nezacpala uši a neřvala nahlas „Neslyšim tě, neslyšim tě!“, konečně pochopí, že je pro ni důležité sedět mi celé hodiny u nohou a sát moji moudrost jako houba. Představovala jsem si jako tolik matek, že nyní budeme konečně s dcerou kamarádky, přítelkyně, spřízněné duše, budeme se spolu o všem radit, prostě tyhle pitomosti, které nám do hlav sází nějaké utopické seriály.

Skutečnost je trochu jiná. Ona netouží po domově a po mamince kvůli moudrosti, laskavosti, dobrotě srdce nebo jiné mé báječné vlastnosti. Ona hledá mých pět P.

Proviant – Sežere, co není přibito, pokud to přibijete, aspoň to okouše. Jí nejen jídlo, které jí připravíte, ale i polotovary a suroviny jako rozinky, marmeládu, majolku nebo hořčici přímo ze skleničky, salátovou okurku a anglickou slaninu, čímž vám velmi zkomplikuje přípravu nedělního oběda. Co nestihne zhltat, zabalí si s sebou. Většinu odnášených potravin dle vlastní výpovědi nesní, ale vyšmelí je se spolubydlícími za něco lepšího.

Prádlo – Jednoduchá kyvadlová přeprava: špinavé domů, čisté na kolej. Problém je na vaší straně, protože otočit během víkendu šest praček, pověsit, usušit, poskládat a připravit prádlo na zabalení je výkon téměř nadlidský, zvlášť ve vlhkém počasí. Vaše dítě sice studuje shakespearovský sonet pro pokročilé, ale stále ještě si nedokáže vykapsičkovat špinavé kalhoty, takže nedělní odpoledne vás zastihne, jak zuřivě obíráte cucínky papírového kapesníčku z vlhkého svetru a fénujete ponožky.

Prachy – No comment. Skutečná tragédie psaná vaší krví na rub bankovních výpisů.

Přátelé – Víkend je doba, kdy má vaše dospělá ratolest trošičku času na odpočinek, relaxaci, zábavu. V pátek, jen co vám zatarasí předsíň hromadou špinavého prádla a vyplení ledničku, odebere se za svými přáteli a vrátí se nad ránem a nadraná. V sobotu dopoledne spí, zatímco vy děláte Pšššš! na mladší dítě a na ždímačku. Vykulí se na oběd, odpoledne jde s přáteli ven, vrátí se na večeři a pak se zavře do pokoje, kde se věnuje sociálním sítím a občerstvení, které oddaně přinášíte. Kolem deváté večer, když začínáte skládat první uschlé prádlo, aby bylo kam pověsit poslední mokré, jí zavolají přátelé, inu jde na chvíli ven. V neděli spí, vy skládáte prádlo, dovařujete oběd a balíte hromady jídla.

Pomoc s tou pitomou esejí – Zde mají konečně aspoň trochu prostoru moje sny o vzájemné lásce, oddanosti a pomoci, vysokoškolák potřebuje rodiče nejen jako oddaného kuchaře a pradlenu, ale i jako levnou rešeršérku, písařku a sekretářku, takže máte dva dny mezi loupáním brambor a žehlením, abyste pěti až osmi sty slovy přesně definovali, co chtěl ten který autor vyjádřit volným veršem, kde se vzala staroangličtina, nač zašla česká moderna a jak to bylo s hromosvodem.

V neděli strčíte svých pět P do skříně s žehlením, zamáváte a pohladíte autobus a můžete si jít domů trochu uklidit a zeptat se, jestli to druhé dítě nepotřebuje do školy s něčím pomoci.