Reklama

Televizní programy – má oblíbená četba

Miluju čtení televizního programu. Fakt, že už nemáme jen první a druhý program, ale celou plejádu nejrůznějších čtyřiadvacet hodin denně pokrývajících telestanic, mě těší hlavně proto, že mohu každý týden přečíst tlustý časopis věnovaný rozpisu teleprogramů, které neuvidím.

Napsala Vanda Kunzová Vydáno 14. září 2012
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Televizní programy – má oblíbená četba

Takových časopisů je celá řada, mně se nejvíc líbí ty, které uvádějí nejen itinerář, ale i stručný obsah jednotlivých spektáklů, případně i malou fotečku hlavního hrdiny.

Když si spisek přinesu domů, uvařím si kávu a zahloubám se do něj. Nejprve se soustředím na vyhledávání vtipných kombinací pořadů. Poslední, která mě naprosto uchvátila, byla kombinace dokumentu Hitlerovy ženy a následující komedie Eva tropí hlouposti.

Pak to beru pěkně chronologicky, jeden pořad za druhým, den po dni.

Nevynechávám ani noční hodiny nebo čas, kdy jsem normálně v práci, protože stát se může ledacos a já chci být připravená. Navíc tyto odlehlé časy občas ukrývají skutečné perly. Všimla jsem si, že filmy a pořady, které by mě opravdu zajímaly, jsou vysílány buď hluboko po půlnoci, nebo kolem deváté dopolední ve všední den. Je tedy jasné, že tyto intelektuálštiny nejsou určeny pro obyčejné pracující lidi, ale pro důchodce, invalidy, matky na mateřské a naše nezaměstnané. Rozhodně nemám šanci tyto pořady vidět, ale telečasopis mi přináší naději, že pokud si šikovně zlomím nohu nebo zůstanu doma v posteli s pořádnou ledvinovou kolikou, mám ještě šanci na kulturní prožitek.

Odpoledne se pracující vracejí z háku a děti ze školy, takže je jim servírována veliká porce seriálů pro děti i dospělé, nějaké ty animáky, publicistika a zprávy s orientačním součtem mrtvých. Detektivní seriály v této denní době ukazují krev, ale nikoli drůbky, o sexu se hodně mluví, ale málo ukazuje.

Následují zprávy na většině kanálů.

Principem je začít dříve než ostatní nebo alespoň později skončit, díky tomu (a dálkovému ovládání) můžeme sledovat zprávy asi tři hodiny v kuse. Velká pozornost je věnována počasí v celém světě a dalším mrtvým, ukazuje se krev, ale pokud jdou drůbky, moderátor včas upozorní rodiče (asi aby stihli zavolat děti od počítačů). Sex se většinou neukazuje, není-li spojen s mrtvolou, protože většina lidí u toho večeří. Následuje sport, který sice má pár svých vlastních telekanálů, ale pro jistotu ho pustí i nesportujícím pracujícím.

V hlavních večerních vysílacích časech, kdy je většina pracujících i nepracujících už doma, ale ještě nespí, se prakticky všechny telestanice soustředí na další a další seriály, zábavné pořady, občas nějaký ten popcornový trhák nebo německou romantiku. Taky letí pohádky, prastaří Vinnetůové a monstrózní telesoutěže. Krve bývá hodně, ukazují se i docela věrohodné drůbky, o sexu se nejen mluví, ale probíhá často, a detailně.

Tohle všechno mi defiluje v mysli, když si pročítám televizní program. Ještěže jsem zdatný čtenář a dokážu se orientovat v mnohastránkovém programu! Jasně mě učí, že dokud musím chodit do zaměstnání, mám všechny údy celistvé a orgány nezanícené, televizor není zábava pro mě.

Číst 1579 krát Naposledy změněno středa, 14 leden 2015 15:01

Další články

Reklama