Reklama

Zrada Facebooku – face to face

Právě odjela moje kamarádka. Je to ženská, která na mě měla ohromný vliv. A tak vám o tom trošku povyprávím...

Napsala Andrea Kobielska Vydáno 15. listopad 2012
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zrada Facebooku – face to face

Potkaly jsme se v dobách, kdy mně bylo dvacet a jí o něco málo víc. Začínaly jsme spolu ve své první práci, každá ve svém prvním zaměstnání, a sdílely jsme pokoj na ubytovně. Já Blíženec, ona Panna. Já extrovert a cholerik, ona introvert a melancholik. Ona vysoká a já malá. Ona rozvážná a uvědomělá, já střelená a lehkomyslná. Zdánlivě bychom si vůbec neměly rozumět. A přece se stala mojí o trochu starší ségrou, kamarádkou, která vyslechne, když je třeba, řekne, co si myslí, ale zároveň taktně promlčí, co se promlčet má. Naučila mě, že člověk je krásný svou duší, že ezoterika není sprosté slovo a třeba i to, že není nutné mít vždycky pravdu („Můžeš být buď šťastná, nebo mít vždycky pravdu."). Nechci si fandit, ale ode mě se určitě taky pár věcí naučila. Například to, že je občas nutné někoho seřvat, aby člověk dosáhl svého (lekce asertivity), že se člověk sám nesmí podceňovat a že sbalit můžete každého chlapa. Tvořily jsme zkrátka správnou dvojku.

Naše cesty se rozešly, když jsme si každá sbalila toho svého ‚milouše', kteří nás zanedlouho obdařili potomky. Děti, manželé a péče o ně, ale i přílišná vzdálenost v kilometrech nás odloučili, a každá si šla po svém. A tak jsem ji teď po letech začala hledat – jak jinak než na Facebooku... Ale nenašla. Vyhrabala jsem tedy její telefonní číslo a začala ji trošku ‚masírovat', aby si založila facebookové konto. Ale ona nechtěla. Až mi jednoho dne přišla esemeska, že by za mnou chtěla přiletět. A opravdu přiletěla! Byl to tedy fikot – dvě ženské, setkání po letech. Nejedna flaška vína padla za vlast a ukápla nejedna slza.

Když nakonec odjížděla, napadlo mě, že je to opravdu velká žena. Nedala se lapit do sociální sítě, ale svůj život žije sama za sebe a naplno. V dobách, kdy všichni někam běží a za něčím se pachtí, takže na nic nemáme čas, si tahle dáma udělala čas na mě a věnovala mi dva dny své dovolené. Není to krásné a obdivuhodné? Tahle žena mi dala další životní lekci – jak ukázat prostředník ‚soušlwebu' a reálně žít!

Číst 1704 krát Naposledy změněno středa, 14 leden 2015 15:03

Další články

Reklama