Školní prostředí je velmi častým námětem filmařů, snoubí se v něm totiž všechna další důležitá životní témata jako láska, přátelství, rodina, úspěchy… Podívejte se s námi, jaké české a zahraniční filmy nadchnou i dospělou duši, přestože se odehrávají ve škole.
„Marečku, podejte mi pero!“
Stará dobrá klasika odehrávající se v době normalizace v sobě nezapře humor pro scénáře od dvojice Svěrák-Smoljak typický. Jiří Sovák v hlavní roli je svým synem a kolegy v práci přesvědčen k tomu, aby chodil do večerní průmyslové školy – mohl by pak totiž v práci povýšit. Jenže se ukáže, že není studentem zrovna nejnadanějším, a to obzvlášť v matematice. Na sebevědomí mu nepřidá ani to, že jeho ostatním dospělým spolužákům studium celkem jde. Film Marečku, podejte mi pero, dávají v televizi opravdu každou chvíli, i přesto se u něj nad hereckými výkony Josefa Abrháma, Zdeňka Svěráka, Ladislava Smoljaka, Ivy Janžurové a dalších velikánů české kinematografie rozhodně zasmějete. Zvláště pak u scény s třídními schůzkami.
 
Zbav se svých miláčků
V originále Kill Your Darlings v hlavní roli s Danielem Radcliffem, do té doby známým jen z filmů o Harrym Potterovi, je hořkým dramatem o životních situacích a básnické tvorbě v konfrontaci se školou, které prožívá zakladatel generace beatníků Allen Ginsberg. Film se odehrává ve čtyřicátých letech 20. století v USA, kdy mladý Allan nastupuje na Kolumbijskou univerzitu a začíná lépe poznávat nejen sám sebe a svůj talent ale také chlapce Luciana Carra, s nímž zažije svůj první sexuální zážitek. Kromě něj se seznámí i s Jackem Kerouacem a Williamem Burroughsem. To vše v kombinaci s jeho duševně nemocnou matkou vede k tomu, že se nejlépe cítí, právě když odjede do školy a na kolejích a v barech může svobodně tvořit a užívat si života. Až do té doby, než se stane tragická událost, kvůli které se jeho přátelé ocitnou za mřížemi.
 
Škola, základ života a Cesta do hlubin študákovy duše
Dva z nejpovedenějších a nejvtipnějších filmů pro pamětníky, jaké meziváleční filmoví tvůrci vytvořili. V obou z nich se objevují ještě velmi mladé hvězdy českého filmu první poloviny 20. století, tedy Ladislav Pešek, František Filipovský nebo R. A. Strejka. I přesto, že filmy jsou téměř osmdesát let staré, zjistíte z nich, že od těch dob se toho ve školství zase tak moc nezměnilo. Dnes sice nesedí chlapci a dívky ve třídě zvlášť a v učitelském sboru jsou zastoupena obě pohlaví, ale určité brojení ze strany žáků proti učitelům tu máme dodnes. Stejně tak tropení si různých žertů z učitelů a pak jako celá třída nést následky. Pokud se chcete upřímně od srdce zasmát, pak jsou tyto filmy režiséra Martina Friče rozhodně tím pravým.
 
Sláva
Škola není jenom základní, střední a vysoká, ale třeba také hudební či taneční. Filmů o tom, jak se z někoho, kdo vůbec neumí tančit, stane taneční hvězda, bylo natočeno několik – Hříšný tanec nebo Let’s Dance a podobně. Ale tenhle film je v něčem trochu jiný a hlavně všem zmíněným snímkům předcházel. Vyšel totiž už v roce 1980 a jeho remake pak v roce 2009. Ve filmu vystupuje několik mladých hudebníků, herců a tanečníků, kteří studují na newyorské škole umění a jsou všichni tak trochu bohémové. Kromě hledání jejich cesty za slávou a tvrdé dřině je však příběh i o lásce a smyslu života. Sláva je, na rozdíl od jejího druhého zpracování, velmi dobře hodnocený film oceněný dvěma Oskary.
 
Obecná škola
Další z klasik české kinematografie, tentokrát z dílny otce a syna Svěrákových, získala dokonce nominaci na Oskara za nejlepší zahraniční film. Film se odehrává krátce po válce, kdy ještě panuje všeobecná euforie, v chlapecké škole na pražském předměstí. Hlavní postavu učitele Igora Hnízda zde nezapomenutelně ztvárnil Jan Tříska, jehož scénu s bouchnutím do tabule znají už snad všichni. Snímek je navíc zčásti složen ze zážitků Zděnka Svěráka z jeho školních let. Původně psal scénář pro režiséra Víta Olmera, který ho ale odmítl, a tak nakonec Obecnou školu natočil jako svůj celovečerní debut Svěrákův syn Jan. Zdeněk Svěrák si pak ve filmu sám zahrál postavu Fanouše Součka.