Komerční článek - Utrmácená po pracovním týdnu najdu klid jedině na chalupě, kde si s knížkou ráda vlezu na vytoužená kachlová kamna, zalehnu do měkkých ovčích kožešin a jednoduše lenoším, co to jde. Znáte také ten pocit?

Propagace značky Keramika Letovice
Marianne.cz není autorem článku a nemá vliv na jeho obsah.

Před pěti lety jsem si chtěla splnit sen, a sice pořídit chaloupku na samotě u lesa a v ní víkend co víkend usínat na teploučké peci. Děti odrostly, a tak máme s manželem konečně čas jenom pro sebe. Přes den stříhám růže a rýpu se v zahrádce. Manžel zase vyjíždí na kole do lesa. K večeru se oba sejdeme a relaxujeme na obrovských kachlových kamnech v našem obýváku. Vězte, že do postele v ložnici nad schody se nám mnohdy ani nechce.

Kachlová krása vyžaduje náročnou přípravu

Zpočátku jsem si stavbu kachlových kamen představovala jako Hurvínek válku. „Manžel je kutil, určitě to s pomocí syna zvládne,“ myslela jsem si. Když jsme ale začali studovat, co všechno je potřeba, rychle mě tato myšlenka opustila. Chtěla jsem, aby byla nejen krásná, ale i funkční a bezpečná.

Pozvali jsme tedy zkušeného kamnáře, který změřil místnost a posoudil, jaká kamna by naší útulné chaloupce nejlépe vyhovovala. Chaloupka je sice staršího data, ale zachovalá, navíc nemá sklepení, proto nebylo třeba zvát statika. Upravili jsme betonovou podlahu a mohlo se začít.

No vlastně nemohlo… Ještě bylo třeba zkontrolovat komín. Pozvali jsme tedy kominickou firmu, která provedla kompletní revizi. Po několika úpravách spalinové cesty jsme dostali písemný souhlas a konečně se mohlo začít se stavbou samotných kamen.

Design v rukou ženy

Jelikož byla kachlová kamna mým letitým snem, chtěla jsem, aby byla dokonalá. Na vzhledu mi záleželo „až na prvním místě“. Nejsem zdatná malířka a svou představu jsem chtěla co nejvěrněji předvést kamnáři i svému manželovi. Hledala jsem tedy na internetu, tiskla obrázky, nakonec jsem si sama v počítači za pomoci grafického programu vytvořila 3D návrh kamen.

Když gigantická pěti set tunová kamna stála v našem obýváku, musela se doladit zbytek. Nakoupila jsem proutěné koše na dřevo, kovaný pohrabáč, lopatku na popel a nezbytné ovčí kožešiny, které perfektně ladí s barvou slonové kosti na keramických kachlích. Nyní je naše chalupa perfektní a každý den v práci se těším na víkend, kdy si ji dosytnosti užiju.

Jitka Malá