Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Téma Marianne

Jak jsem třídila šatník podle Marie Kondo – 2. část

Úkol „uspořádat skříň“ mám sice na svém seznamu už dlouho, ale vůbec se mi do toho nechtělo. A vůbec jsem nevěřila, že by mě k tomu mohla přimět kniha s pochybným názvem Zázračný úklid od Marie Kondo. Tahle japonská expertka na uklízení totiž věří, že pořádek doma znamená pořádek v mysli, a doporučuje začít právě skříní s oblečením. Ale v té já přece žádné zbytečnosti nemám. Nebo se mýlím?

Ivona Šouralová | 18. 04. 2016
 
Stála jsem u těch dvou hromad s botami a nevěřícně zírala – poté, co jsem botník řádně vytřela a polovinu krabic s botami vrátila zpět, ulevilo se mi. Konečně bude místo na nové kousky, ale i dceřiny botičky a dokonce i manželovu obuv, která se tísní na jiném místě. Konečně jsem se odhodlala rozloučit se s exkluzivnějšími modely, které ale po porodu neobuju (to takhle přiberete 21 kilo, zbortí se vám klenba a noha vyroste o půl cm). A co víc, po předkrmu v podobě bot, jsem dostala tu správnou chuť na hlavní chod – šatní skříň, která se tváří, že je vcelku uspořádaná, ale přitom se nenápadně mění na černou díru, která pohlcuje dávno zapomenuté kousky, ale i ty nové, které už není kam dát.
 
giphy 1 
Marie Kondo je perfekcionistka, a tak doporučuje přesný postup – začít od skládaných svršků, poté přejít k věcem na ramínku a končit doplňky a botami. Také své klienty a čtenáře nutí, aby nejprve vyndali ze skříně úplně vše, položili to na podlahu, každý kousek vzali do ruky, pomazlili ho a rozhodli se, co s ním. Já nevím, jak ostatní, ale takhle jsem to dělat nemohla. Zaprvé, když všechno vyndám, tak budeme moje oblečení překračovat ještě týden, protože se znám – tento způsob úklidu mě brzy unaví a pak už jen ležím a tupě zírám do stropu zavalená šaty, ramínky a výčitkami, že jsem to nedotáhla. Za druhé, místo pomazlení jsem si ty věci zkrátka musela zkusit – jsou mi ještě? Jsou mi už??
 
Za sebe doporučuju připravit si pár univerzálních kousků, které podtrhnou ty zkoušené  – k šatům černé punčochy, k halenkám tmavě modré džíny nebo černou sukni a jednoduché boty a zkoušet. Žádný make-up, protože člověk aspoň nesklouzne k natřásání před zrcadlem. A žádná hudba, nedej bože nostalgická! Já postupovala racionálně, ale i podle toho, na co jsem měla chuť – nejprve jsem vytřídila šaty (z 30 kusů šlo 13 pryč), pak halenky, trička... Ve finále mi také zbyly čtvery šortky a čtyři sukně, což mi připadá geniálně jednoduché – takhle si představuju základ šatníku! Konečně jsem se také zbavila hromady starších džín, které vyčkávaly, až zhubnu nebo znovu ztloustnu – obě kategorie jsem nesnášela, a tak mi ani nemohly přinášet radost.
 
Mimochodem, ta Mariina otázka, jesti vám daná věc přináší radost, je celkem užitečná. Pomůže hlavně v případech, kdy si nejste jistá a začnou vás přepadat myšlenky typu: „Do tohohle třeba ještě zhubnu.“ nebo „Co když mi později bude líto, že jsem to vyhodila?“ Kdepak! Při třídění šatníku podle Marie Kondo existuje jen tady a teď, žádné možna ani kdyby. A co ještě letělo ze skříně pryč?
 
giphy copy copy copy copy
 
  • trička s Kate Moss (milovala jsem ji, ale opravdu není třeba se k tomu v roce 2016 hlásit)
  • trička s dírami (vysvětlí mi někdo tu záhadu, proč se u všech tvoří malinké dírky v oblasti břicha?)
  • trička s flitry (přiznejme si, diskotéka skončila)
  • většina bižuterie (viz předchozí bod)
  • sukně s délkou těsně pod zadek (viz předchozí bod)
  • šaty, které dopnu jen ve výdechu
  • šaty, které nikdy nedostaly příležitost, a mám pocit, že mi to tiše vyčítají
  • šaty pytlových střihů, které sice mají umně skrývat, ale místo toho spíš přidávají na objemu
 
Místo nich jsem objevila:
  • tři skvělá polozapomenutá pruhovaná trika
  • šperky, které nosila máma a věnovala mi je
  • jednu krásnou červenou noční košilku
  • v botníku troje (netknuté!) černé kotníkové boty, které mi jsou(!)
 
Není toho moc, ale je to jako bych právě získala nový šatník a botník. A konečně mi také došlo, co mi celé ty týdny chybělo – nic. Naopak, všeho přebývalo, všude vládl nenápadný chaos, který se posléze začal šířit celým bytem (znáte to, když není místo ve skříni, tak se to hodí přes židli). Už teď je jasné, že skříň je jen začátek. Zbývá ale vyřešit jednu zásadní otázku: Kam se všemi těmi vyřazenými věcmi?
 
...to be continued