Barevné domečky hučí a vzduch se tetelí vůní rozkvetlých stromů i horkem. Přes pět milionů včel v devadesáti úlech vyrábí med, který si za pár týdnů namažeme na chleba, především díky Josefu Němcovi, včelaři z Vševil, který tu včelaří již čtvrtou generaci.

Včelstva Josefa Němce žijí v devadesáti úlech rozestavených na zahradě ve dvou řadách pod rozsochatou hrušní. Včely sosají i nektar z nepočetného jabloňového sadu, rybízových a angreštových keřů v zahradě i polí v okolí, nejčastěji osázených řepkou. V létě vyrábějí řepkový med a po jejím odkvětu odlétávají až do 1 km vzdálených lesů a připravují lesní med, tzv. medovicový.

Pod dohledem pradědečka

Úly mocně hučí, ale včely si nás, návštěvníků, nevšímají, maximálně si občas na někom odpočinou při cestě z louky obtěžkány pylem. Josef Němec chová mírnou odrůdu včel kraňských už od svých sedmi let. Jeho pradědeček zde choval včely od 19. století a v tradici rodu pokračoval i jeho syn a vnuk. Josef Němec pracoval 34 let jako hasič, nějakého bodnutí se nebojí a mezi včelami chodí bez ochrany. „Včely nemají rády výrazné parfémy, pot a prudké pohyby, to jsou pak agresivnější,“ říká Josef Němec.

Včelařův rok

O včelín se stará celý rok. V zimě se vyrábějí nové rámky a včelstva se zbytečně neruší. Na jaře je třeba provést údržbu a úklid úlů, zkontrolovat stav včelstva. „Letos hodně včelstev zničila varroáza, roztoč podobný klíštěti. Část svých včel jsem proto prodal ostatním včelařům, kteří o svá včelstva přišli,“ říká Josef Němec. „Včelí matky přestávají klást v listopadu a začínají hned po novém roce. Včely, které se narodí v srpnu, dožijí až do dubna, ty květnové žijí pouze dva měsíce, pak zemřou vyčerpáním. Pyl a nektar sbírají včely co nejblíže úlu, při jeho nedostatku jsou však schopny doletět i pět kilometrů daleko. Chuť a barva medu záležejí na původu pylu a sezoně, na tom, které kultury včely zrovna medují. Od dubna do června opylovávají včely kvetoucí pole a stromy, přes léto se soustředí na květiny na loukách a od konce srpna sbírají pyl z lesa. Je-li v medu jasný původ pylu, může být tak označen, například akátový, řepkový, luční Kvete-li v oblasti hodně rostlin, značí se: světlý, luční, květový či lesní a tmavý medovicový – pouze z lesních kultur. Čistý a přírodní med po pár týdnech zkrystalizuje, tmavý později než světlý. Vazkou konzistenci si udrží med pastovaný, tedy speciálně upravený ihned po vytočení,“ vysvětluje Josef Němec.