I kdybyste se stavěli na hlavu, troufám si tvrdit, jeden nevyberete. Každý ale může mít ten svůj.

Pro mě je to Zimní noc Adolfa Kosárka. Je obří, přes celou velkou stěnu Národní galerie. Když si před něj sednu, ztratím pojem o čase. Chtěla bych být vevnitř.

Adolf Kosárek vůbec maloval krásně. Pokud milujete romantické krajiny. Škoda, že měl na malování jen šest let. V devětadvaceti umřel na tuberkulozu.

Vlastně, teď mě napadá, ještě krásnější než Zimní noc a všechny Kosárkovy obrazy dohromady jsou obrázky mé dcery. Třeba cvičící Bobík se jí moc povedl.

A jaký je ten váš nejkrásnější?