Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Rozhovory

Lucie Harnošová: domácí výuka je pro děti velké dobrodružství

Lucie je majitelkou Brány k dětem, lektorkou kontaktního rodičovství, bezplenkové komunikační metody, zdravého přebalování a nošení. Kromě toho spoluzaložila konferenci Aktivní rodičovství, projekt Creative space a řadu dalších v oblasti zdravého životního stylu. Je vdaná, s manželem mají dvě dcery, které se rozhodla učit sama. A jak říká, propojuje moderní poznatky s osvědčenými a šetrnými způsoby života.

Redakce Marianne | 15. 05. 2014

Co vlastně domácí výuka je?

V České republice je možné učit své děti doma. Stačí k tomu minimálně maturitní vzdělání jednoho z rodičů a zápis v jakékoli základní škole. Jsou školy, které s domácí výukou nemají zkušenosti a nejsou mnohdy moc ochotné vycházet vstříc individuálním požadavkům rodin. Existují však již desítky škol, kde mají s domácí výukou velkou zkušenost a kde se můžete na mnohých věcech individuálně domluvit. Seznam takových škol eviduje Asociace domácího vzdělávání. Na přezkoušení přijde žák jednou za půl roku. Proto je reálné mít školu i mimo své bydliště, protože jednou za půl roku můžete přijet i do vzdálenější školy. 

Máte dvě děti, jak vás napadlo učit je doma?

My jsme hned od narození praktikovali tzv. kontaktní rodičovství. Rodičovství založené na vzájemné důvěře s dítětem, na intuici, na naplňování jejich potřeb – nosili jsme v šátku, praktikovali bezplenkovou komunikační metodu, používali látkové pleny, komunikovali respektujícím způsobem a podobně. A jak děti rostly, přirozeně jsme začali řešit školky a školy. Vyzkoušeli jsme si krátce Montessori školku, lesní i malou vesnickou. A nakonec jsme se rozhodli, že pro naši rodinu, která hodně cestuje a kde se do výchovy zapojujeme s manželem oba dva, bude domácí výuka nejlepší možností.

Vyzkoušeli jste i běžnou školní docházku?

Od první třídy nastoupila dcera do domácí školy, takže jsme si běžnou školní docházku nevyzkoušeli. Co jsme ale vyzkoušeli, byly různé typy domácího vzdělávání. A trvalo nám téměř celý jeden školní rok, než jsme zjistili, co přesně nám vyhovuje.

Jaké možnosti existují v rámci domácího vzdělávání?

V rámci domácího vzdělávání si můžete vybrat mezi těmito možnostmi: Klasická domácí výuka s pevně daným režimem, kdy rodiče vyučují děti podle osnov školy. Nebo unschooling, kde naopak žádné osnovy nejsou. Dítě se podle svých aktuálních senzitivních období učí samo. Rodiče mu připravují prostředí a odpovídají na otázky a pomáhají s materiály. Ale impulz k učení a k probíranému tématu vychází vždy od dítěte. V zahraničí na tomto modelu funguje i řada oficiálních škol. Ve školách se pak děti učí nejvíce od sebe navzájem, protože nejsou rozdělené do tříd podle věku. V České republice je tato forma výuky možná zatím jen částečně, a to jen na nižším stupni základní školy. A pak také existují komunitky, sdružené školy a kluby rodičů, kteří se domluví a děti si učí navzájem nebo si zaplatí společně jednoho (či více) učitelů a k němu pak dochází skupinka děti. Každé rodině, a zejména každému dítěti pak vyhovuje jiný styl výuky z výše zmíněných. Některé děti milují kolektiv, a proto chodí pravidelně na celý týden do komunitních škol. A jiné dítě je introvertnější, miluje režim a řád a rodiče ho učí podle přesného harmonogramu doma. My aktuálně kombinujeme unschooling a komunitní školu. 

Jak je učení dětí doma náročné na čas? Nemusí jeden z rodičů zůstat doma a nepracovat?

Záleží na typu domácí výuky, kterou si zvolíte. První výše popsaná varianta je na čas hodně náročná. Musíte si připravovat pro dítě materiály, trávit s ním každý den hodně času. Obvykle žena se věnuje pouze domácí výuce a do práce již nechodí. Ale pokud nechcete vyučovat sami nebo nemáte možnost být s dítětem doma a nechodit do práce, můžete si vybrat i komunitní školy, kde může být dítě stejný počet hodin jako v klasické škole.

Jaké je podle vašeho názoru největší pozitivum této výuky?

Jste časově svobodní a nevázaní. Můžete cestovat a přizpůsobovat si harmonogram podle aktuálních potřeb. Trávíte společně více času, více dítě poznáváte, můžete ho směřovat, nebo naopak jen sledujete, kam směřuje samo, a můžete ho v tom velmi dobře podporovat. Přistupujete k dítěti individuálně. Pokud je tedy extrémně nadané, můžete mu pomoci se více rozvíjet. Dítě je motivované zevnitř – což je pro nás jeden z největších důvodů, proč jsme domácí výuku začali. V klasické výchově i ve školkách a školách jsou děti obvykle motivované zvenku. Tresty či pochvalami, odměnami, známkami. Ale dítěti není potřeba nad nočníkem tleskat, aby se odplenkovalo, a stejně tak starší dítě nepotřebuje dostávat jedničky, aby se naučilo číst. Ono samo se chce naučit číst, protože je to veliké dobrodružství. Člověk je stvořený k tomu, aby tvořil a aby se učil. A pokud ponecháme dítěti co nejdéle jeho vnitřní motivaci, má z učení a svého vývoje velikou vnitřní radost, klid, nadšení a spokojenost.

Je domácí škola vhodná pro každého?

Kolik je rodin, které učí doma, tolik je důvodů a pozitiv. Každá rodina je individuální organismus a každý potřebuje a hledá něco jiného. Domácí škola není vhodná pro všechny rodiny, ani pro všechny typy dětí. Ale bylo by výborné, kdyby široká veřejnost znala různé typy domácí výuky a kdyby přibývalo škol, které domácí žáky podporují.

Více na: www.branakdetem.cz, www.svobodauceni.cz, www.domaciskola.cz