Ráno dokáže ovlivnit celý den. Ať už jste ranní ptáčata, nebo v posteli bojujete o každou minutu, možná vás budou inspirovat brzké rituály inspirativních lidí. Ty své představuje Gabriela Lašková, moderátorka hlavních zpráv televize Prima.
Kristýna Mazánková O všech nových obchodech a restauracích ví zhruba půl roku před tím, než je otevřou. Je tak hubená, že ji za počítačem skoro přehlédnete, proto vám vyrazí dech, když zjistíte, kolik kilo paštiky je za týden schopná zkonzumovat.

 

Moje rána:
Začínají více méně stejně. Budík, rozmotání se z peřin, odvalení se z postele, přivítání Huga (to je náš pes), který skáče, jakoby mě neviděl roky, vyčištění zubů (poslepu), rychlé navrstvení prvního oblečení, co mi přijde pod ruku (poslepu), popadnout klíče, vodítko a hurá do parku za ostatními podivně oblékající se páníčky a jejich psí radosti. Procházka je nejlepší probuzení, zvláště v zimě, ale většinou to vypadá, že Hugo vodí mě, ne já jeho. Následuje příprava kávy spolu s psí snídaní, koupelna, volba normálního oblečení, káva do hrnku, snídaně, zapnutí počítače, kontrola emailu a dění ve světě, odškrtávání restů. Pak jsou samozřejmě i rána hektická, která končí dvěma hrnky kávy a zabouchnutím dveří. A manželská rána jsou nejlepší!
 
Nejlepší snídaně:
Je tehdy, pokud ji nepřipravuji sobě, ale manželovi, rodině nebo přátelům. S láskou! A taky, když je na ní čas. Hektická rána se spokojí s ovocem, nebo jogurtem anebo na snídani úplně zapomenou (špatně!). Společná rána milují kalorie a hromadu nádobí. Slanina, vajíčka na všechny způsoby, rekonstrukce lednice, ze které vznikne frittata, dále třeba ovesné kaše, lívance, palačinky… záleží na tom, co je doma, na co je chuť a zas a znova, na co je čas, ale ten si u společné snídaně děláme rádi.
 
Ranní rituály:
Manžel vstává dříve než já. Když opustí peřinu, zmocním se ji a zamotaná do dvou a rozvalená přes celou postel dospávám do zazvonění budíku. Koupelnu přebírám jako druhá, vyměním ručníky na topení, aby uschly, odnesu pyžama do ložnice, kterou ustelu, aby připomínala hotelový pokoj, a spokojeně se ušklíbnu, takovou postel jsem si vždy přála. Občas na ní ještě zákeřně skočím, pak srovnám a jdu dál. K venčení patří nazouvací boty, čepice a plné kapsy pytlíků.

Miluji čerstvě namletou kávu, tím začíná snídaně. Hugo cvaká za každým mým krokem, dokud mu nehodím hračku nebo ho na pět minut nezabavím snídaní. Hektická rána jistí budík v koupelně, nic praktičtějšího jsem v koupelně vymyslet nemohla. U fénování vlasů si vždy zpívám, u oblékání tančím.

Já v koupelně:
Zuby si čístím elektrickým kartáčkem, je to láska na první vyčištění. Pak následuje sprcha, zamotání vlasů do turbanu, hydratační krém, po snídani fénování a trocha toho zkrášlení, to už mám v ruce, za chvíli jsem hotová. Když vlasy neposlouchají, volím uhlazení do culíku s pěšinou a tvářím se, že dnes chci být chic.

Já v kuchyni:
Šťastná! Je nová a jsem v ní pár měsíců, ale vše je tak báječně po ruce (ač to považuji za náhodu), že je to hotová baletní choreografie! Mlýnek z jedné skříňky, zrnka kávy z druhé, french press ze třetí a hrnek ze čtvrté. Lednice kousek dále, v ní konzerva, na ní granule, miska naprosti, lžíce vedle a snídaně je na zemi, teda ta psí.

Já a rozcvička:
Jsou rána, kdy mi stačí desítky schodů a tisíc kroků v parku s Hugem, jindy si hudební doprovod rána spojím s tancem, někdy mám dokonce chuť si zacvičit, ať už jógu, pilates nebo si jen posilovat. Ale nedělám to často, nebudu lhát, rozhodně více tančím, než posiluji.
 
Já a meditace:
K meditaci si stále hledám cestu, čas, možná rozum. Zatím se soustředím na chvíle, které sice nenaplňuje ticho a klid, ale pomáhají mi odpočinout si a nemyslet na povinnosti a stres. Kniha ve vlaku, hudba v uších v tramvaji, procházky se psem, odpočinek ve vaně, vaření, tanec.