Eva Holubová (58) nedává rozhovory ráda. Nás v Marianne ale napadlo, že když za ní vyšleme Patrika Hartla (40), autora a režiséra komedie Líbánky na Jadranu, ve které hraje, neodmítne. Nakonec to dopadlo trochu jinak – vyzpovídali se vzájemně.

Metropolitní léto hereckých osobností na Vyšehradě patří k prázdninám stejně jako meruňkové knedlíky a pivo v kelímku (to druhé si tu dokonce můžete dopřát). Letošní premiérou jsou Líbánky na Jadranu, komedie o lásce po padesátce i v pětadvaceti. O co jde? Manželé Eva (Eva Holubová) a Bob (Bob Klepl) si vyjedou připomenout svou svatební cestu, aby se připravili na blížící se ­každodenní důchodové soužití. Vydrží čelit tak velkému množství společně tráveného volného času? 

„Líbánky na Jadranu jsem napsal o nutkavé potřebě sdílet život s někým blízkým. I když nám ten člověk třeba leze na nervy. Baví mě psát o lásce a dlouhodobých vztazích, protože hledání způsobu, jak být v partnerství dlouhodobě šťastný, je oříšek. Myslím, že lidi se cítí sami proto, že si buďto blbě vyberou životního partnera, anebo s ním málo komunikují. Zvlášť o nepříjemných tématech, která jsou třecími plochami. Baví mě monitorovat to snažení, zklamání, chyby, trapnosti a znovu se rodící touhu po sounáležitosti. Připadá mi to vtipné,“ říká autor a režisér hry Patrik Hartl. V komedii o stanování v chorvatském kempu, opalování, šnorchlování a koloběhu života nejen na Jadranu dále uvidíte Mariku Šoposkou a Václava Jílka / Štěpána Benoniho. 

EVA: Nepřipadám ti ješitná?

Každá velká osobnost je nějakým způsobem ješitná. Není snadné být výjimečný. Vždycky to člověka nějak deformuje. Aspoň trochu.

PATRIK: Těšíš se na důchod? To je otázka, kterou ve hře Líbánky na Jadranu celkem hodně řešíme.

Tak to velmi! A chci se naučit dělat všechno pro to, abych byla v dobré kondici a mohla si ho užívat. Je tolik věcí, co jsem se nestihla naučit! Lyžování už jsem vzdala dávno, ale chtěla bych zvládnout šipku, tenis, angličtinu a italštinu. Taky mě zajímá psychologie, historie, teologie, mytologie, cestování, práce na zahrádce. Mám hodně snů a plánů, na všechny asi nebudu mít sílu a finanční prostředky. Ale heslo mojí mámy bylo: „Není bohatý ten, kdo má hodně, ale ten, komu stačí málo.“ A v tomhle směru jsem...

...CELÝ ROZHOVOR MEZI TĚMITO SKVĚLÝMI UMĚLCI NAJDETE V SRPNOVÉ MARIANNE

o