Uděláte jeden krok a spustí se lavina. Ta, která tenistu Radka Štěpánka (39) zasáhla poslední rok, je plná pozitivních změn. Hned po rozhovoru spěchal na celnici, kde vyzvedával obrázky do dětského pokojíčku. „Blíží se narození potomka a veškerá má pozornost se přesouvá k ženě a miminku,“ říká.
Promotion

Už máte nakoupenou výbavu pro miminko?

Rozhodně. Kočárek, autosedačku, všechno máme!  

Všiml jste si u sebe nějaké zásadní změny?

Občas jsem jezdil rychle. Ale pak přišla chvíle, kdy jsem vezl těhotnou ženu na vyšetření, spěchal jsem, a když jsem šlápl na plyn, došlo mi, že už musím být mnohem zodpovědnější i za volantem. Tenhle moment mě hodně změnil. Od té doby řídím jako beránek. 

Rok 2018 je pro vás plný změn. 

Asi jsem byl hodnej, že mi život přináší tak krásné chvíle. Všechno se seběhlo velmi rychle. Můj konec kariéry, moje trenérství tenisty Novaka Djokovice a jeho ukončení, ve stejný čas jsme přišli na to, že čekáme miminko. Ani jsem neměl pomyšlení se nějak emočně vyrovnat s koncem kariéry. Je to pohádka, co se mi děje! Potvrzuje se mi, že jsem skončil ve správný čas. Ne za pět minut dvanáct, ale přesně ve dvanáct. 

Ve sportu je příprava zásadní. Jste zastáncem přípravy i na rodičovství?

Spousta lidí mi řekla, jaké to je, co všechno mě čeká a nemine, třeba že se už nevyspím. Myslím, že na rodičovství se nijak připravit nedá, každý z nás je jedinečný. Až budu ten nový život držet v ruce, věřím, že už mě intuice navede. 

Umíte používat intuici? 

Intuice a improvizace jsou dvě klíčové věci, které mě v kariéře stále provázely. Mnoho zápasů bych nevyhrál, kdybych nepoužíval intuici, něco trochu přizpůsobil nebo změnil. Ale nic z toho, co jsem zažil, se jistě nebude blížit tomu, co teprve s dítětem zažiju.

Letos jste ukončil kariéru profesionálního tenisty. Jaké teď vypadají vaše dny?

Už nemám takový fyzický výdej, jako jsem míval během své aktivní sportovní kariéry. A taky už nejsem soustředěný jen na jednu činnost. Tenis je, stejně jako jiné sporty, svým způsobem sobecký. Celý den se točí jen kolem něj. Když jsem si se svým kondičním trenérem volal pár dní poté, co jsem ukončil kariéru, hned jsem mu říkal, jak mám zvláštní rána. Byl jsem zvyklý, že jsme ráno začínali cvičením, strečinkem, on byl první člověk, kterého jsem ráno potkal ještě před snídaní. Celých šestnáct let! Byl to nezvyk, ale ne že by mě to nějak moc trápilo. Skončil jsem s klidným srdcem.

Jak jste poznal, že je čas odejít?

Snažil jsem se konec kariéry posouvat co nejdál. Tenis je limitovaná část života, chtěl jsem ji mít co nejdelší a dělal jsem pro to maximum. Stopku mi vystavilo...

...CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V ČERVENCOVÉ MARIANNE!

Červnová Marianne

 

Promotion