Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Životní styl

RADKIN HONZÁK: Zářijové začátky

Radkin Honzák se tentokrát ve své pravidelné rubrice zamýšlí nad útrpným právem rodičovských sdružení a drzostí maskovanou jako zdravé sebevědomí.

Anonymous | 20. 09. 2019

Vítám tě, měsíci září je název Šrámkovy povídky a moje děti se učily, že na září, na září, těšili se sadaři. Pro mnoho školáků a jejich rodiče ale představuje tenhle čas nástup desetiměsíčního trápení, bojů, frustrací a úpěnlivého čekání na začátek příštího července. Již Jaroslav Žák přeložil latinské schola ludus jako škola je zápas. A záleží na kantorech, rodičích a na jejich potomku, jak bude probíhat.

Útrpné právo rodičovských sdružení jsem poznal již koncem září 1968 ve školce svého syna, do jejíž zahrady mířily hlavně ruských tanků, které sem přijely dělat pořádek, a jak bylo vidno, tak pro jistotu na všech úrovních. Také uvnitř byl pořádek. Soudružka učitelka nás u vchodu zula, rozsadila na mrňavé židličky, v celé své mohutnosti se před námi postavila na jakýsi stupínek a začala s peskováním. Když došlo na mě, byl jsem už trénován, přesto mnou její hodnocení otřáslo.

„Pane Honzák, máte nezkázněné dítě,“ zahřměla. „Zatímco ostatní děti jdou záchodovat, Honzák nejde záchodovat a jde záchodovat, až když ostatní děti nezáchodují. A pak je tam dlouho; tak jsem se šla podívat, co tam dělá. A víte co tam dělá?“ Řečnická otázka mi vyvolala řadu asociací, ale nepropadl jsem se studem a soudružka po dramatické pauze pokračovala: „Rozebírá tam hasicí přístroj. Domluvte mu, pane Honzák!“

S takovouto blbkou se dohodnout nelze, ale s většinou kantorů ano. Jde o to, abychom si ujasnili, co má dítě ve škole získat. Hlavně vědomosti a sociální dovednosti ve vztahu ke svým vrstevníkům. Také se zde zakládá do té doby nesycený vztah k autoritě. Škola není k tomu, aby se naplno věnovala výchovným problémům, od toho je tu rodina a dítě má jít do školy už s vědomím, že existují jistá pravidla usnadňující společné soužití a že tato pravidla je žádoucí dodržovat.

Drzosti svých potomků vůči učitelům neříkejme rozvíjející se zdravé sebevědomí, ale postavme se jasně na stranu práva. Dítě, které se včas nenaučí ctít pravidla, dostane ve chvíli, kdy vstoupí naplno do světa dospělých, zatraceně na budku a pak se hroutí. Ne proto, že svět je nespravedlivý, ale proto, že se v něm neumí chovat. A tomu se může ve škole přiučit.

A vy, pedagogové, nevstupujte do tříd jako krotitelé do manéže, ale jako kvalitní osobnosti před mladé lidi, kterým máte předat nejen něco z vědomostí, ale také z osobnostních kvalit a ze sebeúcty, která se neobklopuje narcismem. A také s úctou k ostatním a úctou k životu ve všech jeho podobách.

ČTĚTE TAKÉ: RADKIN HONZÁK: O Vavřinci, Bartoloměji a radostném podzimku

vizitka