Soňa Norisová (44) je svým způsobem unikát. Díky televizním seriálům typu Policie Modrava nebo VIP vraždy ji máme v obýváku klidně i dvakrát týdně, na podzim nás bude hypnotizovat na plakátech k novému filmu Ten, kdo tě miloval. O jejím životě přitom nikdo téměř nic neví.
Promotion

Jsou rozhovory, které připomínají zákopovou válku. A tohle je jeden z nich. Soňa Norisová setkání s novináři úplně nemusí, námluvy s Marianne trvaly dlouhé dva roky a během focení je znát, jak se těší, až to celé bude mít za sebou. U rozhovoru je velmi milá a přátelská, ale výrazně pookřeje, až když vypnu diktafon. Chápu ji, je introvertka a se slovenským bulvárem si užila své.

Musím říct, že mě překvapila profese vašich rodičů. Tatínek je lékař, maminka učitelka, tedy dvě „seriózní“ povolání – a do toho dvě dcery a obě herečky.

U nás v rodině ale bylo k umění vždycky blízko, táta hrál na kytaru a maminka sice byla učitelka, ale v hudební škole. Navíc obě naše babičky ochotničily, takže „to“ tam prostě je. Se Zuzkou jsme chodily na klavír, tanec a taky na dramatický kroužek, který nás obě hodně bavil. Jednoho dne mi paní učitelka, co mě vedla, řekla, abych zkusila herectví.

Vás to nenapadlo?

Samotnou ne, chvilku jsem dokonce koketovala s myšlenkou být zdravotní sestra – dneska si to vůbec neumím představit! Myslím, že kdyby herectví hned napoprvé nevyšlo, asi bych šla jiným směrem, řekla bych si, že na to prostě asi nemám. Ale vzali mě. A když Zuzka viděla, že to klaplo u mě a že mě to baví, měla jasno. Můj syn ale nedávno říkal, že by rád byl lékařem. Což by se mi samozřejmě líbilo, doktor v rodině je super.

Dvě herečky se stejným příjmením, obě úspěšné v Česku. Občas se Soňa a Zuzana lidem pletou, trochu jako před lety sestry Vášáryovy.

Já jsem zvyklá, že si nás lidi pletou a nějak zásadně mi to nevadí, asi je to normální. Spíš nevím jestli je mám opravovat, protože vidím, že se pak stydí, tak je někdy nechám v tom, že jsem Zuzka. Se Zuzkou jsme hrály ve filmu Rebelové a pak v seriálu Přešlapy. To byl můj první seriál v Čechách. Měla jsem ze začátku celkem problém s češtinou, učit se ze dne na den hodně textu mi dělalo problém, pořád jsem řešila výslovnost, přízvuk, melodii. A taky mi bylo divné na sestru mluvit česky, do toho jsme zrovna během natáčení seriálu hráli na Hradě Shakespearovské slavnosti ve slovenštině, ale byli tam s námi čeští kolegové, kteří na nás mluvili česky, takže jsem z toho všeho byla docela slušně zmatená. Tehdy mi hodně pomohla právě Zuzka, která už s natáčením v češtině zkušenosti měla.

Vy úplně záříte, když o sestře mluvíte. Žádné poměřování loktů a sesterská rivalita?

To vůbec ne. (kroutí razantně hlavou) My jsme na sebe se Zuzkou hodně navázané. Řešíme spolu úplně všechno, jsme hodně blízké duše.

Hrajete v Čechách i na Slovensku, jste celkem často na cestě. Občas jste asi trochu matka na dálku, nebo ne?

Takhle bych to asi neřekla, to zní trochu blbě. Většinou je to tak, že...

...CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V ZÁŘIJOVÉ MARIANNE.

obalka

 

 

Promotion