STYLOVÉ ŽENY - majitelka Debut Gallery Kateřina Rezková: Vy nosíte šaty, ne ony vás

Jak se může styl vyvíjet?

Kultivujeme se, když se díváme kolem sebe, vnímáme design a umění. I sama sebe jsem začala vnímat mnohem komplexněji, nejen jako ženu, která si hledá muže… A v tu chvíli jsem se sama sebe začala ptát: kdo vlastně jsem? Vlivů a stylů se mi dodnes líbí hodně, nemám jeden vyhraněný. Mám ráda ženskost, to je asi nejdůležitější, momentálně v kombinaci s boho stylem. Ale teď jsem já. Jsem stále v pohybu, potřebuju svobodu, to je mé poznávací znamení. A takové je i moje oblečení – je pohodlné a cítím se v něm svobodně. 

Máme se oblékat podle toho, kdo jsme. Kdo ještě jste?

Jsem Blíženec. Dřív jsem byla ráda za lady. Nosila jsem šaty, podpatky, a to i s kočárkem. Pak jsem byla deset let s dětmi doma. Pořád jsem se vnímala jako dívka, jako objekt, za kterou se musí muži otáčet. Ale v jednu chvíli jsem dospěla – a s tím přišla i změna mého stylu oblékání. Mentálně jsem se změnila. Najednou jsem se necítila dobře v zajetých kolejích původního stylingu. Mé původní oblečení mě limitovalo, chtěla jsem víc pohodlí. Slovo sexy pro mě změnilo význam. 

Jaké věci ráda nosíte?

Věci, které nosím, musí mít přesah. Nikdy oděv nesmí zastřít osobnost. To vy nosíte šaty, ne šaty vás. Mám ráda, když je v módě nějaká nedokonalost. Jako v hudbě. Je krásné, když se v ní projeví to, že „jsem jenom člověk“. Protože z dokonalosti jde hrůza. 

Co je pro vás móda?

Móda je součást života. Jako všechno – umění, design… To všechno bychom si měli užívat a nemít to jen vystavené na poličkách. Je důležité s těmi věcmi žít a užívat je. Móda patří ke kulturnosti a díky ní se dá komunikovat se světem, vnímat sebe a víc se na sebe soustředit. 

Někdo módu příliš přeceňuje a další skupina módu neřeší, tvrdí, že není důležitá. Je to z jejich strany jistá revolta. Ale je nesmyslná. Já svého syna v jedenácti letech vedu k tomu, aby věděl, že je důležité se slušně obléknout, když jde na koncert, umí si sladit kravatu k obleku. Není to nic povrchního. Lidé se ochuzují, když tohle nevnímají. To, že přemýšlím o tom, jak se obléknu, když jdu do divadla, dokáže to, že si umím mnohem lépe užívat přítomnosti. Zpomalí to život.