Cihly ze Slovenska
Při rekonstrukci se v maximální možné míře využívaly tradiční postupy a materiály. Například k obnově zřícených částí zdí byly použity nepálené cihly z bouraného domu na slovenské straně hranice. „Majitel se rozhodl ho zlikvidovat, a tak jsme se s ním domluvili. Než do domu najel buldozer, mohli jsme si rozebrat část stěn,“ vzpomíná Matějek. Podobně se zachránci Janúšovy chalupy dostali i ke starým střešním taškám nebo ultramarínové barvě na fasádu. Trámy se na místě upravovaly ručně z kulatiny, což byla skvělá příležitost uspořádat workshop tesařského řemesla. Práci zkušené tesařské party si do Žítkové přijeli prohlédnout odborníci z Národního památkového ústavu, ale přišli ji okouknout i místní. „Pokud podobnými ukázkami někoho inspiruji, budu rád. Doufám, že i můj příklad přesvědčí další vlastníky, že takovouhle chaloupku má větší smysl citlivě obnovit, než zbourat. To by asi byl ten nejlepší výsledek celého mého snažení,“ přemýšlí současný majitel Janúšovy chalupy. Už když dům s manželkou kupovali, dal si za cíl nechat ho co nejrychleji prohlásit kulturní památkou. To se mu nakonec skutečně povedlo. Mnoho lidí ale nad tímto krokem kroutilo hlavou. „Bylo to pro ně nepochopitelné, takto si dobrovolně svazovat ruce. Já se ale snažil o to, aby byl dům co nejautentičtější, a jen takhle mám jistotu, že v téhle podobě vydrží i do budoucna,“ uzavírá Matějek. Může tak být klidný, že stejně citlivě jako on budou k odkazu předků muset přistupovat i další generace.