Slavný český psychiatr Radkin Honzák se ve své rubrice tentokrát věnuje blahodárnému vlivu vnoučat.

Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří. Dnešní sloupek bych rád věnoval nám, které a kteří již máme léto svého života na odchodu a hledíme směrem k jeho podzimu. Rád bych ujistil všechny, kdo tomuto období hledí vstříc s nedůvěrou a dokonce s nevraživostí, že mají odložit svůj zasmušilý pohled a začít se radovat. Rok se zlomil, to je pravda, ale čekají nás jiné radosti než v jeho rozpuku. Vnoučata, jak praví přísloví, jsou odměnou za to, že jsme neumlátili vlastní děti. Je tedy výhodou si tyto pořídit podstatně dříve než v srpnu svého žití.  A mohu říct z klinické zkušenosti, že vlivy babiček a dědečků jsou oceňovány vesměs příznivěji než vlivy rodičů, na něž jejich potomci pohlížejí velice kriticky. Obávám se, že si svou dnešní úvahou vysloužím nesouhlas, až vyplísnění jisté značné části dámského publika, jak se mi již stalo několikrát v diskusi na blogu. Jako lékař, stejně jako člověk, jsem přesvědčen, že pokusy vyvzdorovat něco na přírodě končí nezdarem. Ať je to poroučení větru a dešti, nebo oddalování početí prvorozeného potomka do období preklimakteria, kdy se na zárodečných buňkách podepsaly už stovky nepříznivých vlivů. Když devětatřicetiletá žena dá do diskuse pod blogem dotaz, zda si má ještě užívat života, nebo zda už je načase začít uvažovat o těhotenství, nemůže ode mne očekávat pochopení. Takové bych nesvěřil do péče ani morčata! Dítě totiž není nějaké sezonní zboží, o němž je možné takto uvažovat.

Další zdravotní malér je narůstající počet porodů vedených nikoliv přirozeným způsobem, ale císařským řezem. Je to pro maminky zdánlivě méně náročné a pro porodníky mnohem pohodlnější. Pro koho je to ale vrcholně nevýhodné, je novorozenec. Zatímco při přirozeném porodu získá po cestě přirozenou výbavu základního střevního mikrobiomu, laktobacily a bifidobakterie, jimiž zpracovává svou přirozenou potravu, jíž je mateřské mléko, císařský řez mu umožní nafasovat pestrý soubor nemocničních patogenů. Není tudíž divu, že u takových dětí je o polovinu víc atopií, alergií, později astmatu, obezit a nakonec cukrovky. Selský rozum, který je nyní dotvrzen vědeckými poznatky, říká, že optimální doba pro početí je mezi dvaceti a třiceti roky a přirozený porod a kojení jsou to nejlepší pro zdraví dítěte. Pamatujte na to. Teď se rodí generace, která vám bude poskytovat penzi, měla by být tedy zdravá!

vizitka