Roubenka nazývaná U ovečky na konci vesnice má typický tradiční vzhled a nikdo nepozná, že má dostavěné jedno křídlo

Když přijede, nejdřív vezme hrablo a v závějích sněhu prohází cestičky k chalupě. Kateřina Záhořová, filmová produkční, návrhářka interiérů a také malířka, má odklízení sněhu ráda. „Patří to k romantické zimě, na kterou se tady můžu spolehnout,“ vypravuje. Utíká sem od městského shonu už šestnáct let, když se jí období intenzivní práce střídá s delším volnem. Pak naloží psa, malířské potřeby a někoho, kdo jí právě chce dělat společnost, a vyrazí sem na Bublavu. „Nikdy jsem si nemyslela, že já, městský člověk, se tak poblázním do místa v Krušných horách. Jsou tu nekonečné lesy, lyžařský areál, nádherné výhledy… Chodím na dlouhé procházky. Vezmu psa, vyzvednu u sousedů ještě jednoho a jdeme do lesa.“ Zdejší příroda ji tak fascinuje, že na profilu @roubenkabublava sdílí její proměny ve všech ročních obdobích. Roubenka U ovečky se smetanovým interiérem byla jejím prvním zdejším útočištěm. Kateřina tu nemusela dělat velké změny, protože předchozí majitel je architekt a starou budovu citlivě zrekonstruoval a dostavěl. Předchozím majitelem roubenky byl architekt, který dostavěl jedno křídlo a také se rozhodl natřít stěny i podlahy celé chalupy na bílo. Kateřina pak propojila dvě místnosti v přízemí do jednoho velkého obytného prostoru s kuchyní a krbovými kamny. Kuchyně je z Ikea, kde se Kateřina inspirovala také. Jako vánoční dekoraci nechala natisknout na plátno fotku stromu a dotvořila ji vánočními ozdobami a žárovičkami.Kateřininy obrazy se v největší ložnici, která slouží i jako ateliér, míchají s klasickými krajinkami. Konferenční stolek je jedním z prvních, který u nás prodával obchod Le Patio. V devadesátých letech šlo o jediné místo v Praze, kde se mohli lidé setkat s nábytkem z ciziny včetně exotických krajů.

Krbová kamna dělají domov

„Všechno se mi tu líbilo, jen v přízemí jsem propojila kuchyň s obývákem. A přestože je tady ústřední topení, pořídila jsem ještě krbová kamna pro větší teplo domova. Vždycky se tu sejdeme s přáteli a líně trávíme povánoční dny až do Silvestra. Něco si upečeme, po procházce se uvelebíme na pohovkách, čteme si a díváme se do ohně.“ Kromě ohně miluje Kateřina světlo lamp, které staví do každého volného kouta. Jako návrhářka interiérů ví, že osvětlení může místo zásadně proměnit. S interiérem této chalupy už je spokojená a není tu prostor pro další kreativitu, proto si tu před pár lety pořídila další roubenku před rekonstrukcí, kde se říká Na kaštánku. Tam teď realizuje své představy. „Když jsem Na kaštánku, je mi líto, že je U ovečky prázdno, tak jsem se rozhodla ji v posledním roce nárazově pronajímat a podělit se o zdejší zážitky s ostatními. Přijíždějí sem lidé, kteří to cítí podobně jako já, a z toho mám ještě větší radost.“

TEXT: MARTINA KRÁLOVÁ | FOTO: ZUZANA VESELÁ