Původní statek se nachází na okraji menší vesnice u Litomyšle. Renovace se dotkla všech částí pozemku, nejvýraznější proměnou ale prošel dvůr, který je ze tří stran lemovaný budovami a z poslední se otevírá do sadu s původními i novými stromy. Novou dominantou se stal přírodní biotop, který svou délkou uspokojí nejednoho plavce.
Zatím je statek využívaný k letní rekreaci, ale při plánování se počítalo i s možností, že bude v budoucnu obýván celoročně. Majitele láká představa, že by se tu na stáří usadili, a dokonce chovahospodářská zvířata. Na hranici mezi dvorem a sadem je proto možné postavit plot, který by ovcím, kozám a slepicím zabránil do rekreační části zahrady chodit. Majitelé rekonstruovali statek sami a snažili se použít co nejvíc místních materiálů a prvků, aby si zachoval původní ráz. Pro nové doplňky pak vyrazili do antiků. Zahradní architekti na tyto snahy navázali a posunuli je ještě dál. Například tak, že do trvalek kolem koupacího jezera zakomponovali stará kamenná vodní koryta, která teď slouží jako dekorace i pítko pro hmyz a ptáky. Právě koryty se inspirovali při navrhování samotného koupacího biotopu. Ten díky kamennému obložení působí jako velké vodní koryto a zároveň splňuje hlavní požadavek rodiny – koupací nádrž ve tvaru delší plavecké dráhy. Dvě dřevěná mola, která k biotopu přisedají, mají ideální velikost pro lehátka a (nejen) letní odpočinek. Díky použitým přírodním materiálům a především hustým a divokých trvalkovým výsadbám působí jezero v místě naprosto přirozeně a nenásilně.
„Při navrhování záhonů jsem se nechala inspirovat běžně rostoucími rostlinami na okolních statcích,“ vysvětluje koncept zahradní projektantka Anna Chomjaková. Radost tak rozdávají drobná kvítka sasanek, udaten, máček, kakostů, čemeřic, kopretin nebo lupin. Oblíbené bylinky jako levandule, mateřídouška, oregano, šalvěj, saturejka a meduňka, které jsou do trvalkových záhonů namíchané slouží paní majitelce do čajů, na vaření i do suchých vonných směsí. Úplnou novinkou na dvoře jsou stromy, které k hospodářským usedlostem vždy patřily, a byla by obrovská škody připravit se o dynamiku, kterou spolu s trvalkami prostoru dávají. Jak porostou, budou poskytovat i stín, do té doby si obyvatelé vystačí s otevřenou stodolou, kde vznikla plně vybavená venkovní kuchyň s posezením dost velkým, aby pojalo i větší společnost. Nejen pro letní grilování s přáteli a rodinou využívají majitelé výpěstky z dřevěných vyvýšených záhonů, příhodně umístěných v bezprostřední blízkosti odpočinkového mola a koupacího biotopu. „Doby, kdy byly zeleninové zahrádky schované někde stranou, jsou už naštěstí pryč,“ říká zahradní designér a spoluautor projektu Ferdinand Leffler. „Nebojte se je umístit do obytných částí zahrady. Někam, kde je máte na očích a můžete se ze své úrody těšit.“
Budovy ze světlého kamenného zdiva určovaly barevnou paletu použitých materiálů od samého začátku. Proto je biotop obložený světlým kamenem a na některé příjezdové cesty se použil původní kámen, který se našel na pozemku. Při budování sítě zahradních cestiček dali architekti přednost světlému mlatu. Ten svým odstínem ladí jak se zachovalými kamennými zdmi stavení, tak s trvalkovými plochami v prosluněném provensálském stylu a působí, jako by tu cestičky byly odjakživa. Zásah především do dvora byl opravdu velký, málokdo by to ale na první pohled řekl. Promyšlený koncept umožnil přinést stromy a trvalky přirozeně rostoucí v okolí do obytné části zahrady, a tím ji harmonicky propojil se sadem a okolní venkovskou krajinou.
Autoři projektu: Ferdinand Leffler a Anna Chomjaková ve spolupráci s ateliérem Flera, fleradesign.cz, zijtevesvezahrade.cz
Ferdinand Leffler a Anna Chomjaková ve spolupráci s ateliérem Flera, fleradesign.cz, zijtevesvezahrade.cz
