Přejít k hlavnímu obsahu
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Lidé a místa

Manželé Petra a Petr Fialovi citlivě zrekonstruovali měšťanský dům v samém srdci Poděbrad

Info ikona
Manželé Petra a Petr Fialovi citlivě zrekonstruovali měšťanský dům v samém srdci Poděbrad

Přímo na náměstí lázeňského města Poděbrady je nově zrekonstruovaný dům, který tu ale stojí už dlouhá staletí. Než se do rozsáhlých oprav Fialovi pustili, netušili, že nakonec budou muset vybourat celý interiér domu včetně stropů a stěn.

Promotion
Terezie Benoni | 7. 09. 2021

Historie domu, ve které se pension nachází, sahá do období po roce 1681, kdy tehdy všechny staré dřevěné domy na náměstí v Poděbradech, včetně radnice, lehly popelem. „Řadu původních historických stavebních prvků, například původní zdivo z opuky či klenby z pálených cihel, můžete vidět ve vstupní chodbě, na schodišti, v kavárně nebo v apartmánech ve druhém patře. Staré trámy zdobí podkrovní místnosti v otevřených podhledech ve třetím podlaží,“ popisuje majitelka kouzelného penzionu Design pension Twenty v Poděbradech Petra Fialová. Malý rodinný pension najdete v historickém měšťanském domě č. 20, a to v samém srdci lázeňského města Poděbrad. Na hosty tu čekají velkorysé a velmi vkusně zařízené pokoje, krásná zahrada a v přízemí pensionu i útulná kavárna Káva Poděbrady. Pension disponuje celkem osmi pokoji, ve kterých se snoubí historie měšťanského domu s moderním interiérem. Cesta k dokonalému interiéru ale byla dlouhá. „Rekonstrukce pensionu a zahrady trvala přesně dva roky. Začala v létě roku 2018 a provoz jsme zahájili 1.8.2020. Když jsme o rekonstrukci uvažovali, nečekali jsme, že nakonec budeme muset vybourat celý vnitřek domu včetně stropů a stěn. Zůstalo jen krásné žulové schodiště. Z pálených cihel byl totiž postaven jen obvod domu a klenby v přízemí. Příčky byly z hliněných nepálených cihel se slámou, z tzv. "vepřovic". Ty ze statického hlediska nevyhovovaly pro plánovanou vestavbu podkroví,“ popisuje Petra Fialová. „Stavbu si řídil převážně manžel a na jednotlivé profese najímal odborné firmy. Naštěstí máme mezi kamarády majitele firem či přímo řemeslníky, se kterými jsme samozřejmě spolupracovali. Šéf stavební firmy je manželův spolužák. Firmu, která měla na starosti vodu, plyn, kanalizaci vlastní zase jeho bývalý hokejový spoluhráč. A elektrikář je manžel sestřenice. Samozřejmě vždy s v průběhu stavby vyskytnou problémy a termínové kolize. Vzhledem k osobním vazbám se ale vše řešilo jednodušeji a příjemněji. I když někdy to byl nápor na nervovou soustavu všech zúčastněných,“ vzpomíná dnes už se smíchem.

 

Změny přicházely za pochodu

„S manželem jsme měli na začátku dost jasnou představu, jak by měl náš penzion po přestavbě vypadat. S architekty, které jsme si pro spolupráci vybrali, jsme o našich představách diskutovali, navzájem se ovlivňovali a snažili se společně najít vždy to nejlepší řešení. Jeden architekt se zabýval celkovým pojetím, rozvržením pokojů v jednotlivých patrech a navržením pokojů, resp. apartmánů. V průběhu stavby jsme však řadu věcí také předělávali,“ popisuje Petra. „Když vidíte první řadu cihel, máte najednou jinou představu o výsledku, než když to samé vidíte na papíře. Například jsme snížili počet pokojů z plánovaných 10 na 8. Čímž vznikly daleko větší a prostornější pokoje. Upravovali jsme rozvržení koupelen, kuchyní apod.  Především v podkroví jsme si malovali na zem křídou budoucí příčky v jednotlivých pokojích. Stavěli z jedné řady cihel na zemi koupelny, řešili, kde a jak velký bude kuchyňský kout nebo jak velká bude ložnice. Musím říct, že jsme si to většinou užívali, ale někdy to také byly nervy. S dalším, spíše interiérovým architektem, jsem konzultovala své nápady ohledně designu pokojů. Potřebovala jsem zpětnou vazbu a myslím, že tak vznikly zajímavé prvky a detaily. Finální zařizování a vybavování pokojů nábytkem jsem měla na starosti především já. Naštěstí mě tato činnost velice baví a doufám, že je to na výsledku vidět. Stejně jako na zahradě, kde jsem mohla uplatnit své zkušenosti z doby, kdy jsem vedla květinářství.“ Pension stojí v Poděbradech přímo na Jiřího náměstí u Mariánského sloupu z roku 1765 a z oken vidíte poděbradský zámek a jezdeckou sochu Jiřího z Poděbrad od Bohuslava Schnircha z roku 1891. Nachází se tedy v památkové zóně a celá rekonstrukce byla prováděna pod dohledem pracovnic památkové péče Městského úřadu v Poděbradech. „Protože jsme měli stejný cíl, tedy zachování prvků "historického" domu, neměli jsme v tomto ohledu žádné problémy,“ pochvaluje si majitelka penzionu, který nově najdete také na stránkách Amazing Places. Kolonádu, léčivé prameny i zámek máte přímo za rohem, nic vám tedy nebrání v tom, abyste se vydali do ulic poznávat tohle krásné město v Polabí.

 

Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion