Kanadský srub na Pošumaví koupil se ženou před šesti lety. Vzorový dům byl zařízený provizorně, a tak oblíbený herec místnost po místnosti upravuje podle svých představ. Nyní se po letech dočkaly rekonstrukce ložnice v podkroví a nás nechal do kouzelného interiéru plného dřeva exkluzivně nahlédnout.
Došlo mi, že několik let spíme dost improvizovaně, protože ležíme na postelích, které tu byly. A ty nebyly nic moc a to nemluvím o matracích, které byly příšerné. Tak jsem se rozhodl pořídit novou matraci. A když koupíš novou matraci, potřebuješ ji mít na co dát. Pak mi došlo, že nový nábytek by taky chtělo postavit na novou podlahu. Takže jsme začali podlahou.
Přáli jsme si místnostem dodat bytelný vzhled, aby ten náš srub přestal působit jako chata, ale vypadal jako dům k trvalému bydlení. A dřevěná podlaha mi přišla jako dobrý základ. Na původní jakože dřevo jsme nechali dát poctivá prkna z americké borovice a najednou ten prostor začal působit úplně jinak.
Nezůstalo tu nakonec vůbec nic. Ještě mě čeká rekonstrukce koupelny v podkroví, kde bych rád vyměnil okna a dlažbu. V přízemí zůstala ještě původní kuchyň, ale už mám vybranou firmu i vymyšlenou kuchyň, takže to nás ještě čeká. A pak ještě nás čeká oprava koupelny v přízemí. Takže z toho původního interiéru nakonec nezůstane skoro nic.
Dlouho jsem hledal, co by se mohlo do srubu hodit. Viděl jsem nespočet interiérů v časopisech o dřevostavbách a na internetu a musím říct, že málokdy mi to přišlo vkusné. Dlouho jsem provizorně chybějící nábytek řešil Ikeou, ale všechno šlo nakonec pryč. Nakonec jsem vybral nábytek značky Ubud, který je vyrobený z teaku. Na tomhle nábytku je perfektní to, že se dá s čímkoliv skvěle kombinovat. Přestože mám v interiéru různé barvy dřeva, hezky to k sobě všechno ladí. Jedinou nevýhodou je, že je to tu maličký. Vždycky přijedu do Ubudu a koupil bych tam úplně všechno, ale v podkroví máme dvě malinký ložnice, takže jsem musel opravdu pečlivě vybírat s metrem v ruce.
Každý ten kus nábytku je originál a je to masivní rustikální nábytek, který je svým způsobem moderní. Umím si představit, že bych si teakovým nábytkem zařídil i moderní byt v Praze. Chtěl jsem do srubu něco rustikálního, ale věděl jsem, že nemůžu interiér zařizovat jako českou chaloupku. Potřeboval jsem najít něco stylového, ale taky z 21. století. Je potřeba říct, že ten nábytek je vyrobený z recyklovaného teaku. Původně to dřevo bylo použito na nějakých domech, nebo dokonce lodích. To mě taky těší. Má zkrátka obrovské kouzlo a možná i nějaký příběh.
Velmi dlouho jsem přemýšlel, co do pokojů dát a čekal, až přijde ten správný čas. Do Ubudu jsem jezdil jednotlivé kousky nábytku obhlížet, jezdili jsme tam i kvůli dekoracím, které máme uvnitř, ale taky na terase. Takže jsme pořizovali světla, rámečky, drobné dekorace a různé mísy. Během těchto výprav jsem si vysnil, jak by mohl náš interiér jednou vypadat. Ale samozřejmě jsem ještě do finále nedošel.
Shodli jsme se s manželkou na tom, že bychom kolem sebe nejraději neměli skoro nic. Připadají nám krásné minimalistické vzdušné interiéry. Ale zjistili jsme, že tohle v našem případě není vůbec možné. Šlo by to možná, kdybychom to tu měli pouze jako chatu, ale k běžnému životu patří každodenní binec a spousta věcí. To se nedá nic dělat. Takže jsme potřebovali hlavně spoustu úložných prostor, skříní. Vůbec to v tom našem malém domečku nebylo lehké poskládat. Takže skříně, komody a snad už brzy z Indonésie dorazí ta naše vysněná postel.
Štěpán Benoni, Marianne Bydlení
