Dlouho snili o rekonstrukci staré panelákové kuchyně, co se ale designérce podařilo, nečekali ani v nejmenším!

Vytáhnout věci z lednice, omýt, připravit a dát se do vaření. Zdánlivě jednoduchá představa o návaznosti funkcí v panelákové kuchyni tříčlenné rodiny Hajasových hned na začátku narazila na omezený prostor 10 m² plný rohů, nedostatku zdí a dvěma okny nad radiátory k tomu. Stejně jako v minulém čísle pomohla Hance, Josefovi a malému Josífkovi s proměnou designérka Romana Vyhnánková, která se po koupelnovém jádru u nich doma koukla na zoubek
také sousední kuchyni. Podobně jako koupelna a toaleta v tomto modřanském panelovém bytě, i ona se nacházela v původním, léty zanedbaném stavu, a tak muselo kromě topení pryč téměř všechno. Romana jako první přizpůsobila dispozici Hančině přání a vytvořila jí v kuchyni kontinuální pracovní plochu, která dobře využije i do té doby trochu nešťastný prostor pod okny.

Zbytečné obavy

Protože se v celém bytě měnily také podlahy, nejinak tomu bylo i v kuchyni – část, v níž hlavní roli hraje praktičnost, dostala omyvatelnou litou zem a tam, kde se tolik nepořádku nenadělá, září krásná masivní prkna. Také díky přesunu jídelny do nedalekého obývacího pokoje se tu dnes dá královsky snídat s výhledem na slunce nad Prahou nebo vpodvečer za svitu měsíce dohánět pracovní resty se skleničkou vína.

HANA HAJASOVÁ, MAJITELKA

„Hodně jsem řešila posloupnost činností v kuchyni, protože mi původní rozložení moc nevyhovovalo. Vždycky jsem se pro něco musela někam vracet. Po poradě s Romanou nám z toho vzešlo řešení s vystrčenou chladničkou a mrazákem. Původně jsem se bála jejího objemu, který mi přišel pro celou rodinu malý, musím však přiznat, že je nejen krásná, ale vejde se do ní i vše, co potřebujeme.

ROMANA VYHNÁNKOVÁ, INTERIÉROVÁ DESIGNÉRKA

„Na starý radiátor, který by bylo kvůli propojení v panelákovém domě velmi komplikované měnit, jsme vyzráli snadno – přímo nad něj jsme do prodloužené kuchyňské linky namísto vložení ošklivé mřížky vyvrtali několik průduchů. Do děr jsem navíc vlepila kousky hliníkových trubek, aby byly otvory pěkné i při pohledu svrchu a zároveň spolehlivě sloužily. Je to hezký detail a teplu nic nebrání, aby se mohlo kuchyní šířit dál.“

TEXT: EVA SLUNEČKOVÁ | FOTO: ROBERT TICHÝ