Fascinující proměna na pražském poválečném sídlišti: Pryč je interiér, který odpovídal vkusu osmdesátileté dámy

„Tenhle byt byl přesně to, co jsme hledali: 3+1 v činžáku, první patro a na prvním pražském poválečném sídlišti Solidarita,“ popisuje majitelka Tereza. Potud splněná přání. „Zachovalý interiér ovšem odpovídal vkusu předchozí majitelky, osmdesátileté dámy – nic pro nás. Bylo jasné, že se bude hodně měnit i bourat.“ Pokud jde o obývák, dostal větší prostor a spojil se s kuchyní v malebný celek. Nová spižírna z běleného dubu zabírá skoro celou jednu stěnu kuchyně a kdybyste ji otevřeli, zjistíte, že je plná sklenic s různými druhy těstovin, mouky nebo čočky. Mladá maminka Tereza zdravě vaří pro sebe, svého muže Jiřího i tříletého synka – a chtěla i zdravě bydlet. „Plánovala jsem si, že vše zařídíme ‚bez chemie’, jen ze dřeva, kovu, skla a přírodních textilií. Ovšem kompletní nábytek z masivu by byl extrémně drahý,“ popisuje. Bělené nebo přirozeně tónované dubové dřevo tak tvoří všechny velké pohledové plochy a nábytkové korpusy jsou většinou z podýhovaných MDF desek. Peníze se elegantně ušetřily i na levnějších bílých obkladech v kuchyni osvěžených výraznou červenou spárovkou. „Marmoleum sice není úplně levné, ale z čistě přírodních materiálů je cenově nejvýhodnější a na rozdíl od PVC má také téměř neviditelné spáry,“ poznamenává designérka Kristýna. Než ale přišla řeč na detaily, bouralo se. Obývák dostal porci prostoru z chodby a příčka ke kuchyni zmizela.

Tanec mezi sny a rozpočtem

Ze zvýšené kuchyňské podlahy řemeslníci odstranili dvě vrstvy starého PVC, vybrousili beton, nerovnosti vystěrkovali a položili výrazné marmoleum. Původní parkety z šedesátých let stačilo zbrousit a na místech, kde vedly původní příčky, je doplnit novými, také dubovými. „Kdo se s něčím podobným setká, nemusí se bát, všechno jsou to práce, které se dají s šikovnými řemeslníky běžně zvládnout,“ říká Kristýna Kouřilová. Nové elektrické rozvody se schovaly ve stropních podhledech, jen velké světlo nad stolem na přiznaném kabelu vyzývá ještě k troše interiérového experimentování – co kdyby se posunulo spolu se stolem někam trochu jinam? „Chtěla jsem něco netradičního a minimalistického. Modré marmoleum a perforovaná dvířka mi dělají radost,“ říká Tereza. „Stejně příjemné jsou ale i drobnosti jako myčka – moje první, bezdotykové LED podsvícení kuchyňské linky a pracovního stolu nebo černý granitový dřez, který tak výborně vypadá.“ „Původně jsem nechtěla žádné horní skříňky, jen police. Kristýna mě přesvědčila o opaku a doteď jí děkuji: všechny úložné prostory máme plné! Police vypadá výborně, o perforovaných dvířkách ani nemluvím, u návštěv vyvolávají nadšení,“ říká Tereza. Široký parapet propojuje místnosti. Tereza s manželem mají hodně věcí z vintage trhů a antiků, rádi je vystavují a teď mají kde. V kuchyni navíc tvoří další odkládací plochu, z níž je mladá maminka nadšená.

TEXT: OLGA PROCHÁZKOVÁ | FOTO: PETR KARŠULÍN