Pro architekta není asi krásnějšího, ale zároveň i složitějšího úkolu než navrhovat cokoliv pro vlastní rodinu. Jak se podařila rekonstrukce kuchyně ve starém německém domě ze 30. let 20. století?
Navrhovat projekt pro vlastní rodinu, není nic jednoduchého. Před takovou výzvou stáli architekti Lenka Křemenová a David Maštálka za ateliéru A1architects. „Na začátku roku 2012 jsme začali řešit návrh nové kuchyně s jídelnou ve starém německém domě ze 30. let 20. století, který jeho původní stavitelé používali jako administrativní budovu k přilehlé pile. Dům prošel v 80. letech celkovou rekonstrukcí a byl rozdělen místním bytovým podnikem na 3 samostatné jednotky, tak jako většina podobných objektů v Sudetech. Rodiče tento dům v 90. letech opět spojili, ale již pro účely bydlení v rodinném domě. Postupnými úpravami docházelo k jeho zabydlování, ale kuchyně s jídelnou zůstávala pořád tatáž z 80. let. Nastal konečně čas i na její na změnu,” popisují situaci, do které se svým návrhem vstoupili. Cílem rekonstrukce interiéru starého domu bylo vytvořit atmosféru současného venkova za použití tradičních materiálů v kombinaci s materiály a vybavením z 21. století.
„Hlavním tématem celého návrhu se stala maminčina vášeň v modro-bílých vzorech keramiky a porcelánu. Její sbírka nádobí ve staré kuchyni neměla prostor vyniknout. Vedle barevnosti bylo zásadní celou dispozici malých místností chytře propojit, tak aby se v kuchyni a jídelně mohla pohodlně setkávat i širší rodina. Nakonec nezůstalo jen u kuchyně a byla upravena i koupelna a toaleta včetně podlah navazující ložnice a vstupní haly se šatnou,“ popisují architekti, kteří jednotlivé místnosti propojili prkennou podlahou z běleného dubu. Bílá barva nebo bělené dříví vestavěného nábytku je podkladem pro jednotlivé kusy interiéru, které v něm hrají hlavní roli. Kachlová kamna navržená jako oblý roh jsou uprostřed dispozice a jejich účel prozrazuje pouze oblá nika s modře glazovanými kachli, celá jejich hmota je skryta šamotovou omítkou s bílou malbou. Dalším výrazným prvkem je masivní dubový stůl, jako místo setkávání, který podtrhuje modrobílá šachovnice svítidla. „Papírové stínidlo jsme navrhli a vyrobili na míru přímo pro tento prostor. V neposlední řadě je důležité samotné nádobí, které je uloženo v policové stěně z bíle mořeného dubu. Na její šíři nenápadně navazují i parapety oken s bílými kryty radiátorů. Kuchyňská linka samotná je čistě bílá včetně pracovní plochy z umělého kamene, v kontrastu s tmavě modrým obkladem stěn a modro-bílým vzorem dlažby. Při navrhování jakéhokoliv bydlení, jde o to co nejlépe poznat jeho uživatele, jeho přání a sny, a to se může asi nejlépe podařit přímo ve vlastní rodině, kde se známe nejvíce!“
A1architects, www.a1architects.cz
