Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Rodina a děti

Proč děti neříkají, když jim sourozenci ubližují? A kdy je to moc?

To, že se sourozenci občas perou, je vcelku normální. Ale všechno má své meze a občas se stává, že rodiče nezakročí, když by měli. Děti si následky ze sourozenecké šikany potom ale mohou nést celý život. S rodinnou terapeutkou Adélou Šauerovou jsme se poradili, jak s konflikty u dětí naložit.

Tereza Čaladi | 11. 04. 2024

Jedna moje známá s oblibou pronáší, že nechápe, jak mohly se ségrou vyváznout ze svého dětství živé, protože se pořád „řezaly“. Všechno to bylo z legrace a tak nějak se zkrátka pošťuchovaly, ale jednou to skončilo i zlomenou klíční kostí. A to jsou přesně ty okamžiky, kdy si člověk říká: „Nebylo to už přes čáru?“ To, že se děti mezi sebou bijí do krve totiž není nijak neobvyklé. Podle průzkumu na toto téma se ale až 36 % dětí setkalo s incidenty, kdy je sourozenec vyloženě napadl, vyhrožoval jim nebo jim dokonce zanechal zranění. To by se dalo považovat za známky šikany, ale zajímavé je, že o tom děti před rodiči často nemluví.

Proč děti neříkají, když jim sourozenci ubližují?

Podle rodinné terapeutky Adély Šauerové může existovat hned několik důvodů, proč se děti nechtějí o násilí ze strany bratra či sestry bavit. „Někdy děti nemají plně vyvinutou schopnost rozpoznat, že to, co se děje, je škodlivé nebo nepřijatelné. Mohou považovat šikanu od sourozenců za normální součást interakce,“ uvádí. „Děti mohou ale také mlčet kvůli obavám z toho, co by se mohlo stát, pokud by o problému promluvily. Mohou se bát reakce rodičů, strachu z odvetných akcí od sourozenců nebo dokonce mohou mít obavy, že by mohly být obviněny ze lži a být tak i potrestány. Také se mohou bát toho, že když o problému promluví, budou považovány za slabé nebo nekompetentní, což může vést k pocitu viny nebo studu a bránit jim v otevřené komunikaci s rodiči,“ vysvětluje. A právě z těchto důvodů by to měli být rodiče, kdo zasáhne.

Mohlo by se vám líbit

Jak přispět k vytvoření dobrého a silného vztahu mezi sourozenci

Pokud máte více dětí, může se vám zdát, že neděláte nic jiného, než že je napomínáte, aby na sebe nekřičely, nehádaly se, nebily se, a pomáhaly si. Možná si kladete otázku, jestli z nich mohou někdy vyrůst smířliví dospělí, co se budou mít rádi. Mohou, existují strategie, jak tomu pomoci.
marianne.cz

5 znaků, že je to moc

Klíčem k pochopení rozdílu mezi běžnou sourozeneckou rivalitou a nezdravým sourozeneckým chováním je uvědomění si, že sourozenecká rivalita je relativně neškodná, zato sourozenecká agrese a zneužívání může mít celoživotní negativní dopady na duševní, fyzické a vztahové zdraví. Mezi varovné signály, že se konflikty překlápí k nezdravým, podle Šauerové patří následovné:

  • Pokud jedno z dětí opakovaně způsobuje fyzické zranění svému sourozenci, například modřiny, oděrky, nebo dokonce zlomeniny.

  • Pokud dítě projevuje změny ve svém chování nebo náladě. Děti mohou projevovat psychické důsledky, jako je úzkost, deprese, strach nebo izolace.

  • Pokud se mezi sourozenci projevuje výrazná nerovnováha v moci nebo respektu, například pokud jedno dítě dominuje nad ostatními a má nad nimi kontrolu.

  • Šikanované dítě“ si nechce s druhým sourozencem hrát, vyhýbá se mu, nechce s ním být samo, nekomunikuje s ním, v takové situace pláče, přehnaně reaguje.

  • Konflikty mezi sourozenci opakují nebo pokud jsou konflikty eskalující, místo aby se zlepšovaly.

Jak situaci řešit?

Jestli jako rodiče pozorujete tyto známky sourozeneckých konfliktů u vašich dětí, je na místě s tím něco dělat. Zásahy podle námi oslovené rodinné terapeutky přitom mohou vypadat následovně:

  • Mluvte se všemi vašimi dětmi o jejich pocitech a zkušenostech. Naslouchání a validace emocí dětí jsou klíčové pro vytvoření důvěry a porozumění.

  • Posilujte také dovednosti řešení konfliktů a emoční regulaci. To může dětem pomoci lépe zvládat obtížné situace.

  • Zároveň je dobré jasně stanovit pravidla chování a nastavit důsledky za agresivní nebo škodlivé jednání.

  • V některých případech může být užitečné vyhledat pomoc profesionála, jako je rodinný terapeut, který může pomoci rodině porozumět situaci a vyvinout strategie pro zlepšení vztahů.

Marianne je i na sociálních sítích:
Mohlo by se vám líbit

Mám jedno ze svých dětí oblíbenější. Co s tím? A proč to tak je?

Existuje řada rodičů více dětí, kterých když se zeptáte, které dítě je jejich oblíbené, tak vůbec nepochopí smysl otázky. Žádné „oblíbené“ nebo aspoň „oblíbenější“ totiž nemají. No a pak je poměrně dost rodičů, co to mají jinak. Krajním extrémem je rodič jedináčka s jedním „neoblíbeným“ dítětem, ale i to se stává. Rodiče s „oblíbeným“ dítětem si však často s takovou situací nevědí rady a bývají na ni sami. Co s tím?
marianne.cz
Zdroj článku

Související články

Rodina a děti
Modelka Jitka Kocurová Abrahamová o své dceři: Její láska ke krasobruslení se zrodila během 10 minut

Modelka Jitka Kocurová Abrahamová o své dceři: Její láska ke krasobruslení se zrodila během 10 minut

Rodina a děti
Svoboda v sebevyjádření: 5 důvodů, proč přihlásit dítě na street dance podle trenérky Svatavy Kobzové

Svoboda v sebevyjádření: 5 důvodů, proč přihlásit dítě na street dance podle trenérky Svatavy Kobzové

Rodina a děti
Horolezectví vs. ferraty: Jaký je rozdíl? I děti mohou zkusit výškový adrenalin

Horolezectví vs. ferraty: Jaký je rozdíl? I děti mohou zkusit výškový adrenalin

Rodina a děti
Syna jsme neviděli několik týdnů. S manželem se z nás stali řidiči, říká maminka dvou hokejových šampionů

Syna jsme neviděli několik týdnů. S manželem se z nás stali řidiči, říká maminka dvou hokejových šampionů