Jak si podpořit pevné zdraví díky pomocníkům z říše hub

Léčivé účinky hub byly známy mnoho tisíc let před Kristem a jejich používání bylo nedílnou součástí egyptské, indické a především tradiční čínské medicíny.  Dnes se moderní medicína k těmto poznatkům vrací a hledá v houbách látky, které by mohly pomoci při léčbě rakoviny i autoimunitních chorob včetně onemocnění AIDS. Dobrou zprávou je, že celá řada těch léčivých roste běžně i u nás, lze si je snadno vypěstovat doma nebo celoročně zakoupit v obchodech.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)

Hlíva ústřičná –skvělá kondice vždy po ruce

Poprávu jde dnes o velice rozšířenou kulinářskou houbu, kterou běžně koupíte v našich obchodech celoročně. Kromě hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) se prodává i hlíva plicní (Pleurotus pneumonarius), která má podobnou chuť, vzhled i účinky. Historie jejího kulinářského i léčebného využití sahá do starověké Číny. I u nás se tato dřevokazná houba v přírodě vyskytuje od léta do zimy a dává přednost dřevu listnáčů. Během druhé světové války se v Německu prováděly úspěšné pokusy s jejím pěstováním, sloužila totiž jako alternativa masa v dobách nedostatku. Plodnice hlívy ústřičné barvou a tvarem připomínají ústřice, odtud pramení jejich druhové pojmenování. Mají podvinutý okraj s výraznými lupeny na spodní straně, jejich chuť i vůně jsou velice příjemné a intenzivní. Barva plodnic je dost proměnlivá a sahá od béžové po šedohnědou. Dalším spolehlivým poznávacím znakem je, že jejich klobouky vyrůstají v trsech patrovitě nad sebou.

Použití a pěstování

Zdá se až neuvěřitelné, kolik prospěšných látek s mnoha kladnými účinky na lidské zdraví se zrovna v této notoricky známé houbě nachází. Obsahuje vysoký podíl mastných kyselin, zvláště pak kyselinu linolenovou, patřící k omega-6 mastným kyselinám majícím protizánětlivé účinky a snižujícím riziko kardiovaskulárních chorob. Látkou v hlívě, která současnou medicínu zajímá nejvíc, je beta glukan pleuran, jež má silné protinádorové účinky, a proto se hlíva samotná nebo ve formě extraktu používá v léčbě i prevenci tohoto onemocnění. Má i tonizující efekt při fyzickém a duševním vyčerpání, díky vysokému obsahu kyseliny listové (vitamin B9) podporuje růst mladých buněk, i těch v kostní dřeni, a tím zvyšuje počet bílých krvinek. Při akutní chřipce nebo angíně byste rozhodně měli na jídelníček zařadit polévku právě z hlívy. Podle čínské medicny se tato houba vztahuje k dráze jater, žaludku a sleziny, Kromě jiného má vysoký obsah stopových prvků, zejména selenu, zinku, mědi a molybdenu, které se v těle účastní celé řady enzymatických reakcí. Hlívu najdete růst dokonce i v mírných zimách, nejčastěji na kmenech vrb, bříz, topolů a jeřabin, nebo si ji můžete vypěstovat doma ve sklepě či na balkoně. Balíky se substrátem naočkovaným touto užitečnou houbou se prodávají v hobbymarketech.

Hřib žlučník (Tylopilus felleus)

Hřib žlučník – překvapivý hořčák

Jistě znáte ten pocit, když se s košíkem v ruce a radostí v srdci rozběhnete k pohádkově vypadajícímu hřibu, pokleknete a zjistíte, že na spodku klobouku nejsou žluté, ale narůžovělé rourky. Po ochutnání kousku houby vás palčivá hořkost štípně do jazyku a vy zklamaně houbu odložíte s tím, že je to přece nejedlý hořčák. Ano, jíst se pro svoji hořkost nedá, ale v malých dávkách může sloužit jako lék proti řadě zdravotních problémů. 

Použití a pěstování

Hřib žlučník ((Tylopilus felleus)) roste nejčastěji na sklonku léta v jehličnatých nebo smíšených lesích, většinou na místě společně s ostatními hřiby. Pro léčebné účely se užívá ve formě prášku z usušených plodnic, Kvůli opravdu odporně hořké chuti se jím obvykle plní želatinové tobolky. Pomáhá při poruchách trávení, nevolnosti a průjmech. Hřib žlučník obsahuje také glukan tylopilan, který brzdí růst buněk zejména mozkového nádoru a podporuje aktivitu makrofágů, které účinně chrání lidské tělo proti různým bakteriím.

Článek je pouze informační, redakce není zodpovědná za užití hub a pokud se je rozhodnete vyzkoušet, měli byste se poradit s lékařem