Přejít k hlavnímu obsahu
Tradice

Tradice: Druhá šance aneb Když se kastelán zamiluje

Středověká tvrz Tichá stojí pouhé dva kilometry od česko-rakouské hranice. Dlouho chátrala, a v dobách železné opony se dokonce pohraničníci pokusili její věž vyhodit do povětří. Naštěstí bez úspěchu. Letos se obnovená památka otevře veřejnosti.

Jana Kantorová | 25. 05. 2023

TEXT: LIBOR HRUŠKA  

Při porovnání fotografií Tiché z roku 2008 s těmi současnými se člověku skoro nechce věřit, že byly pořízeny na stejném místě. Nadšenci ze spolku Hrady na Malši, kteří si zříceninu tvrze ležící v katastru Dolního Dvořiště před čtrnácti lety pořídili, odvedli obrovský kus práce. Na hlavní věži vyrostlo obytné hrázděné patro se šindelovou střechou a v areálu přibyly i další budovy. Tvrz se vrátila do časů své někdejší slávy, dostala druhou šanci

Galerie: Druhá šance pro starou tvrz
Mohlo by se vám líbit

Druhá šance: Vína místo hřebíků

Psal se rok 1937, když v Dušní ulici na pražském Starém Městě otevřelo Koulovo železářství. Dnes se tu místo hřebíků a kování prodává víno, prvorepubliková atmosféra místu však zůstala.
marianne.cz

Začalo to na Pořešíně 

Jak název spolku napovídá, není Tichá jedinou ze středověkých památek, kterou jeho členové a podporovatelé na jihu Čech zachraňují. Pod svá křídla vzali ještě zříceniny Velešín, Sokolčí, Louzek a Pořešín. Na posledním jmenovaném hradě to před dvaceti lety celé začalo. Z iniciativy místního patriota Radka Kocandy vznikla Společnost pro hrad Pořešín, jejíž členové se rekrutovali z nejrůznějších profesí. Později se přidali také zástupci okolních obcí, přibyly další hrady a změnil se název spolku. Kocandovi a jeho kolegům se pro projekt podařilo nadchnout i osobu nejpovolanější – archeologa Tomáše Durdíka. Specialista na českou hradní architekturu a známý popularizátor středověké kultury byl až do své smrti v roce 2012 čestným předsedou spolku. „Nic lepšího jsme si nemohli přát. Na začátku jsme měli pouze nejasnou představu, jak na hrady vracet život, a v osobě profesora Durdíka jsme získali tu nejsilnější možnou odbornou záštitu,“ vzpomíná Radek Kocanda. On sám přitom historické vzdělání nemá, vystudoval vysokou dopravní v Žilině. „Historie mě ale ve škole vždycky bavila a cítil jsem, že pro zdejší zanedbané památky prostě musím něco udělat,“ říká předseda spolku.  

Mohlo by se vám líbit

Druhá šance: Na první koleji... DŘEVÁK! Místo, kde to nyní žije

Starý drážní sklad ve středočeských Řevnicích zachránili před demolicí učitelé a žáci místní základní umělecké školy. Dnes se uvnitř řevnického Dřeváku konají výstavy, přednášky a koncerty.
marianne.cz

Na dohled od ‚čáry‘ 

Hrad Pořešín u Kaplice byl pro Radka Kocandu láskou na první pohled. Doslova ho vysekal z trní a stal se zde kastelánem. V případě Tiché se náhlé vzplanutí nekonalo. Tvrz založená za posledních Přemyslovců byla v dezolátním stavu a poničené bylo i její bezprostřední okolí. Obytným účelům nesloužila už dlouho, koncem 18. století ji dal tehdejší majitel Jan Buquoy přestavět na pivovar. Na starých černobílých fotografiích jsou vidět zděné chalupy nalepené na hlavní věž. Ty byly zbourány po druhé světové válce, kdy Evropu rozdělila vedví železná opona. Ostnaté dráty vedly jen sto metrů od tvrze.

V 70. letech se uskutečnil zmiňovaný pokus o demolici věže, neboť podle pohraničníků mohla představovat pro socialistické Československo bezpečnostní riziko. Až tři a půl metru silné stěny však výbušninám odolaly. Větší škody na Tiché paradoxně napáchalo svérázné hospodaření zdejších družstevníků. Způsobili velké ekologické škody. „Běžně tu vylévali na zem sudy vyjetého motorového oleje a do věže vyhazovali odpad. My se přesto tvrze ujali. Jen úvodní vyčištění celé lokality nás stálo obrovské peníze,“ popisuje dobrodruh Radek Kocanda. Následovalo několik archeologických výzkumů, při nichž byly odkryty základy druhé věže a sklepy původního paláce. 

Mohlo by se vám líbit

Druhá šance: Janúšovo v Žítkové aneb Záchrana chátrající usedlosti

Z Třebíče to má Marek Matějek do Žítkové dvě stě kilometrů. Přesto se právě tady, na samé hranici se Slovenskem, rozhodl zachránit chátrající hospodářskou usedlost.
marianne.cz

Co způsobil jeden střep 

Při kácení náletových dřevin rostoucích na koruně věže se našel střep z kachlových kamen. Nebýt toho nálezu, vypadala dnes obnovená tvrz zcela jinak. Na jeho základě se spolek Hrady na Malši po dlouhých diskusích rozhodl vrátit na věž obytné hrázděné patro a vybavit ho replikou středověkých kamen. Všechny práce se dělaly pouze pomocí technologií, které byly dostupné středověkým stavitelům. Složitého úkolu se ujal zkušený tesařský mistr Petr Růžička. „Samotná stavba byla jedním velkým experimentem. Do té doby nikdo nevěděl, jak přesně se dřív vztyčovaly vysoké krovy, například ten na pražské Mostecké věži. U nás na Tiché si to mistr Růžička v praxi vyzkoušel,“ říká Radek Kocanda. Jak se stavební experiment povedl, se každý může přesvědčit na vlastní oči. Pokud vše půjde podle plánu, otevřou se brány tvrze pro veřejnost už v červnu. Nahoru na 25 metrů vysokou věž se vyplatí vystoupat už kvůli výhledu na Šumavu a Novohradské hory

Mohlo by se vám líbit

Tradice, kterou stojí za to znát: Cesta proti proudu času

Říká se jim různě – muzea v přírodě, národopisná muzea pod širým nebem, muzea lidových staveb nebo prostě jen skanzeny. Jakou mají v Česku tradici?
marianne.cz

Zajímavosti:  

  • Věž slouží od roku 2022 návštěvníkům zároveň jako rozhledna s výhledem na Šumavu i Kamenec, nejvyšší vrchol české části Novohradských hor.  
  • Před čtrnácti lety na kopci nad rybníkem Hláska ze země trčely pouze ruiny hlavní věže. Celý areál byl navíc nasáklý vyjetým olejem a dalšími chemikáliemi.  
  • Náletové dřeviny na vrcholu věže živořily desítky let. „Byly to vlastně takové přírodní bonsaje. Za jalovec, který je zachycen už na fotkách z roku 1906, nám jedna paní nabízela nevídanou sumu. Nepodařilo se ho ale přesadit,“ vypráví Radek Kocanda. 
  • Tichá je dnes součástí Dolního Dvořiště. Na starých mapách a pohledech najdeme nejen původní německý název vsi, Oppolz, ale i mnoho po válce zbořených domů.  
  • V areálu se uskutečnily archeologické výzkumy. Působili zde odborníci z Akademie věd ČR i Západočeské univerzity.  
  • Tvrz si fandové historie v roce 2008 pořídili spolu s obcí Dolní Dvořiště, v jejímž katastru se památka nachází. Nyní patří výhradně spolku Hrady na Malši.  
  • Součástí nové expozice budou i předměty, které archeologové našli v rozvalinách tvrze. Více na: Hradynamalsi.cz. 
Mohlo by se vám líbit

Stále žijící tradice: Když čaruje bílý písek s moukou

Posvícení neboli – jak se říká na Moravě – hody probíhají v každé druhé vesnici či městě. Všude jsou ty slavnosti trochu jiné. V jihomoravských Šardicích k nim tradičně patří ornamenty vysypávané před domy směsí písku a mouky.
marianne.cz
Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:

Související články

Tradice
Svátek svatého Mikuláše: Jaká je jeho historie a proč ho doprovází čert

Svátek svatého Mikuláše: Jaká je jeho historie a proč ho doprovází čert

Tradice
Nezapomeňte na Barbory ani na barborky: Kdo byla svatá Barbora a jak si nechat rozkvést Vánoce

Nezapomeňte na Barbory ani na barborky: Kdo byla svatá Barbora a jak si nechat rozkvést Vánoce

Tradice
Svatý Ondřej je patronem nevěst a šťastných svateb: Dnešní Ondřejská noc slibuje poctivým sny, které se splní

Svatý Ondřej je patronem nevěst a šťastných svateb: Dnešní Ondřejská noc slibuje poctivým sny, které se splní

Tradice
Na svatou Kateřinu musela kola zahálet a posledním zábavám roku vládly ženy

Na svatou Kateřinu musela kola zahálet a posledním zábavám roku vládly ženy

×
  • Marianne Venkov & styl
  • 899 Kč
  • ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • obrázek magazínu ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • Předplatit