Přejít k hlavnímu obsahu
Tradice

Tradice: Za patronkou Valašska, svatou Annou

Když na Valašsku přišla na svět prvorozená dcera, nedalo rodičům vymýšlení jejího jména příliš práce. Obvykle padla volba na Annu. Ochránkyni tohoto koutu Moravy připomíná i tradiční červencová pouť v Rožnově pod Radhoštěm.

Jana Kantorová | 19. 07. 2023

Text: LIBOR HRUŠKA 

Svatá Anna je ochránkyní matek, manželství a šťastného porodu a také patronkou truhlářů, krejčích, provazníků a dalších řemeslníků. Snad i tohle byl důvod, proč se v chudém kraji pod horami stala tak oblíbenou. Její kult byl na Valašsku vždy spojen i s mnoha světskými radovánkami. Velký jarmark konající se kolem 26. července, na nějž v kalendáři připadá svátek svaté Anny, povolila obyvatelům Rožnova pod Radhoštěm pořádat už Marie Terezie. Šlo o jeden ze čtyř velkých trhů, které se tehdy během roku ve městě konaly. Za obchody i zábavou sem při té příležitosti putovali lidé z širokého okolí.  

Tip redakce:  

Ochranou sv. Anny se zaštítily nejen profese, ale i města a země. Kupříkladu Florencie, Innsbruck, Neapol a pak Bretaň nebo také kanadská provincie Québec. 

Galerie: Tradiční červencová pouť v Rožnově pod Radhoštěm
Mohlo by se vám líbit

Tradice: Strážce starých rukopisů

O tři tisícovky vzácných ručně psaných knih se ve Strahovském klášteře v blízkosti Pražského hradu stará Jan Pařez. Nejstarší exemplář pochází z 9. století.
marianne.cz

Lázeňská kratochvíle 

Dnes má Rožnov většina lidí spojený s lidovou architekturou a folklorem, město však bylo vyhledávaným turistickým cílem dávno před založením Valašského muzea v přírodě roku 1925. Rožnov schoulený pod pověstmi opředenou sedmou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd byl v minulosti oblíbeným lázeňským střediskem. Už v roce 1796 brněnský lékař František Kročák zaznamenal blahodárné působení místních klimatických poměrů a poslal na venkov první pacienty s plicními chorobami. Lázeňství zde bylo na vrcholu počátkem 20. století. Za léčbou nemocí dýchacího ústrojí i srdce sem každou sezonu přijíždělo až tři tisíce hostů, mezi něž patřil také zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Místní specialitou byla léčba žinčicí – syrovátkou, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě ovčího sýra. Ta se užívala především vnitřně, známé jsou ale třeba i žinčicové zábaly. 

Klidné město žilo za starého mocnářství bohatým spolkovým životem. V 70. letech 19. století se zdejší Spolek pro okrasu Rožnova a zábavy společenské rozhodl uspořádat první recesistickou Mezinárodní slavnost k poctě všech dívek a žen jménem Anna. A nová červencová tradice byla na světě. V archivech se dochoval například program slavností z roku 1876. K pobavení lázeňských hostů i místních se konaly Olympické hry humoristické, taneční zábava a na závěr ohňostroj. Duchovní rozměr dostaly rožnovské anenské slavnosti až mnohem později v souvislosti se stavbou kostelíku sv. Anny v areálu Valašského muzea v přírodě. 

Mohlo by se vám líbit

Červnová tradice: Čas zrání a hojnosti

S červnem se pojí dva tradiční svátky – tím prvním je letní slunovrat a druhým svátek Jana Křtitele neboli svatojánská noc.
marianne.cz

Pouť do skanzenu 

Kostelík je volnou kopií chrámu, který stál až do požáru roku 1887 ve Větřkovicích u Kopřivnice. Základní kámen nového rožnovského kostela byl slavnostně položen a vysvěcen v roce 1939. Už tehdy do skanzenu zavítaly davy věřících. „Za první oficiální náboženskou pouť k poctě sv. Anny považujeme až tu, která předcházela slavnostnímu vysvěcení vlast- ního kostelíka. Uskutečnila se 29. července 1945,“ říká Jana Tichá z Valašského muzea v přírodě. Historicky první pouť zahájil ranní krojovaný průvod mířící z náměstí do skanzenu, kde byla sloužena mše. V odpoledních hodinách si účastníci průvod zopakovali, ale s odlišným zakončením v podobě folklorního vystoupení. Slavnosti se okamžitě staly fenoménem, který do města rok co rok přitahoval poutníky z blízka i daleka. „Řada okolních osad vypravila své vlastní procesí. Přicházívali Horno- i Dolnopasečané, obyvatelé Hážovic, Tylovic i samotní Rožnované. Rožnovští se scházeli brzy ráno před farním kostelem Všech svatých, kde se procesí řadilo,“ popisuje Tichá. V průvodu kráčel i rožnovský farář spolu s ministranty nesoucími slavnostní korouhve. V lázeňském parku se pak jednotlivé proudy spojily v jeden mohutný, který se valil k muzejnímu kostelíku. Komunistickému režimu byla náboženská slavnost nepříjemným trnem v oku, a tak byly poutě zrušeny už v polovině padesátých let. 

Mohlo by se vám líbit

Dobrodružné bydlení: Domov, kde tradice žije

Před víc než dvěma desetiletími se Petra a Petr Burianovi přestěhovali do téměř tři století starého domu, který průběžně rekonstruují podle aktuálních potřeb rodiny.
marianne.cz

Obnovená tradice 

Po sametové revoluci se podařilo anenskou pouťovou tradici obnovit, byť zpočátku pouze v rovině zábavy. „Koncem devadesátých let však muzeum ve spolupráci s Římskokatolickou farností již plně navázalo na předchozí křesťanské slavnosti,“ dodává Tichá. V současné době pouť začíná slavnostní nedělní bohoslužbou ve zmiňovaném barokním kostele Všech svatých, který se nachází přímo v historickém srdci Rožnova. Odtud se vydává procesí věřících za zpěvu poutních písní směrem ke skanzenu, kde u kostelíka svaté Anny následuje další pobožnost. Interiér dřevěného svatostánku je nazdoben zelenými březovými kmínky. Letos se akce uskuteční 23. července. 

Mohlo by se vám líbit

Tradice, která nekončí: Kouzlo starých nářečí

Někde si chlapci před Velikonočním pondělím pletou pomlázku, jinde je to tatar, žíla nebo pamihod. Český jazyk umí zamotat hlavu, a to především na Moravě.
marianne.cz

Kroje i od sousedů 

I při církevních oslavách se najde prostor pro ryze světské radovánky. Anenská pouť by se neobešla bez folklorních souborů, flašinetáře nebo oblíbené dechovky, která k Rožnovu neodmyslitelně patří už od lázeňských časů. Pestrobarevný průvod obvykle tvoří nějakých 150 krojovaných účastníků. Zhruba čtyřicet padesát z nich jsou lidé v krojích pocházejících přímo ze sbírek Valašského muzea v přírodě. „Ten počet není každý rok stejný, záleží na tom, kolik krojových celků se zrovna podaří dát dohromady,“ upozorňuje Tichá. Sbírkové předměty nošením trochu trpí a některé z nich mohou být zrovna při oslavách v péči restaurátorů. Nedávalo by ale smysl nechávat kroje bez využití ležet v depozitáři. Občas je dobré je provětrat a pochlubit se jimi na veřejnosti.

Vedle účastníků předem domluvených s muzeem vyjde koncem července do rožnovských ulic i mnoho těch, kteří večer před poutí kroje vytáhnou doma z vlastních skříní a truhel. Anenské procesí je pro ně svátkem, neboť během roku mají jen málo dalších příležitostí vzít si lidový oděv na sebe. V průvodu převládají kroje z Rožnova a okolních vesnic, návštěvník tu sem tam zahlédne i ten z Hané nebo Těšínska. Na Anenskou pouť do Rožnova může přijet jako účastník kdokoli, klidně v kroji z druhého konce Česka. A pouhý divák nechť je klidně „v civilu“. 

Mohlo by se vám líbit

Tradice: Druhá šance aneb Když se kastelán zamiluje

Středověká tvrz Tichá stojí pouhé dva kilometry od česko-rakouské hranice. Dlouho chátrala, a v dobách železné opony se dokonce pohraničníci pokusili její věž vyhodit do povětří. Naštěstí bez úspěchu. Letos se obnovená památka otevře veřejnosti.
marianne.cz

Zajímavosti:  

  • Dřív si lidé v koších nosili modlitební knížky a zpěvníky, nádoby na „svatou“ vodu i drobné občerstvení. Z pouti v nich odnášeli malé upomínky.  
  • Co by byla anenská pouť bez plněných rohlíčků! Pečou se s různými náplněmi – makovou, tvarohovou či jablečnou. Krojovaní poutníci je dostávají jako občerstvení.  
  • Při Anenské pouti v Rožnově lze zahlédnout i jiné než valašské kroje. Průvodu se účastní také přespolní, na snímku je žena v kroji z nedalekého Těšínska. 
  • O zábavu se stará třeba Henri Noubel, rodák z Toulouse, který žije mnoho let v Brně. Bývalý učitel francouzštiny je milovníkem flašinetů a folkloru. 
  • Část krojů, které lze každoročně spatřit v procesí, jsou historické kusy pocházející přímo ze sbírek Valašského muzea v přírodě. Totéž platí i pro korouhve s náboženskými motivy. 
  • Slavnost začíná v kostele Všech svatých, kde se koná mše. Krojované procesí se přesune do areálu Valašského muzea v přírodě. 
  • Dřevěný svatoanenský kostelík byl v rožnovském skanzenu postaven za druhé světové války. 
Mohlo by se vám líbit

Tradice, kterou stojí za to znát: Cesta proti proudu času

Říká se jim různě – muzea v přírodě, národopisná muzea pod širým nebem, muzea lidových staveb nebo prostě jen skanzeny. Jakou mají v Česku tradici?
marianne.cz
Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:

Související články

Tradice
Svátek svatého Mikuláše: Jaká je jeho historie a proč ho doprovází čert

Svátek svatého Mikuláše: Jaká je jeho historie a proč ho doprovází čert

Tradice
Nezapomeňte na Barbory ani na barborky: Kdo byla svatá Barbora a jak si nechat rozkvést Vánoce

Nezapomeňte na Barbory ani na barborky: Kdo byla svatá Barbora a jak si nechat rozkvést Vánoce

Tradice
Svatý Ondřej je patronem nevěst a šťastných svateb: Dnešní Ondřejská noc slibuje poctivým sny, které se splní

Svatý Ondřej je patronem nevěst a šťastných svateb: Dnešní Ondřejská noc slibuje poctivým sny, které se splní

Tradice
Na svatou Kateřinu musela kola zahálet a posledním zábavám roku vládly ženy

Na svatou Kateřinu musela kola zahálet a posledním zábavám roku vládly ženy

×
  • Marianne Venkov & styl
  • 899 Kč
  • ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • obrázek magazínu ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • Předplatit