Všestranná a milovaná máta: Nenáročná rostlina, které se daří téměř všude na světě

Obliba máty sahá hluboko do historie. V antice bylo zvykem při prostírání k večeři ovonět stůl třením lístků máty o jeho desku a teprve pak se posadit k jídlu. Sladké aroma máty navodilo euforickou atmosféru, povzbudilo trávicí systém a zároveň mělo mírný insekticidní účinek na případný obtížný hmyz. Máta nezná geografické hranice. V Maroku symbolizuje rituální příprava mátového čaje pohostinnost. V Anglii se mátový nápoj hojně pije po jídle, protože je vyhlášený svými schopnostmi podpory trávení. Čerstvé lístky máty se po staletí používají v mnoha kuchařských receptech, zatímco její sušené listy jsou především součástí bylinných čajů a odvarů. Mátový esenciální olej používá v potravinářském průmyslu k ochucení surovin, stejně jako v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu, kde má mnoho terapeutických využití díky svým antifungálním a protizánětlivým vlastnostem. 

Pěstování i množení máty je snadné

Existuje mnoho různých druhů máty, které často mají nejen odlišný vzhled, ale také mírně jinou chuť a vůni. K ochucení jídel a nápojů a také jako terapeutická bylina pro tonizaci a úlevu žaludku se nejčastěji používá především máta klasnatá. Na zahradě se máta dá vysadit v trsech i jako jednotlivá rostlina, může být spolu s dalšími aromatickými rostlinami i součástí bylinkové skalky. Máta nemá zvláštní nároky na půdu, pokud má zajištěnou stálou vlhkost a dobrou drenáž. Při výsadbě máty přímo do země ale musíte počítat s jejím poměrně agresivním růstem a vybrat místo, kde vám nebude vadit její šíření. Pěstování, ale i množení máty je velmi snadné. Nové rostliny můžeme získat ze semen, dělením oddenků i řízkováním

Ze semínek, dělením i řízkováním

Při pěstování ze semínek sejeme brzy na jaře do květináče nebo truhlíku, a to mělce (max. 0,5 cm hluboko). Za teploty kolem 20°C a dostatečné vlhkosti máta vyklíčí do dvou týdnů. Po uplynutí cca šesti týdnů jsou rostlinky připravené k přesazení na své trvalé místo. Při množení dělením kořenů rostlinu vyjmeme z květináče nebo ze země spolu s kořenovým balem. Poté mátu nízce seřízneme (na výšku asi 15-20 centimetrů) a ostrým velkým nožem nebo malou pilkou ji rozdělíme na dvě části i s kořeny a zeminou. Dvě nové rostliny máty zasadíme do dvou květináčů a necháme je 2 týdny na chladnějším místě, dokud nezakoření. Při množení řízkováním stříháme měkké výhony (řízky) dlouhé 10-12 centimetrů z vrcholového porostu zdravých výhonků máty, které nemají květy. Odstraíme přibližně 2/3 listů podél délky odřezku máty, počínaje od základny výhonku, přičemž v horní části ponecháme zhruba 4–5 listů. Řízek máty zasadíme do květináče, který uchováváme v chladnějším prostředí. Po 4-6 týdnech řízek zakoření a budeme mít novou rostlinu máty připravenou k přesazení.

Máta je skromná a odolná, ale potřebuje pít

Mátě se obzvláště daří ve slunných oblastech, kde (při častější zálivce) její listy obsahují vysoký obsah esenciálních olejů. Roste ale dobře i na stinných a polostinných stanovištích. Potřebuje mírnou a častou zálivku. Zejména v letních měsících a pokud je máta na intenzivním slunci po mnoho hodin, může být nutné zalévat ji denně. Pokud jde o hnojení, máta má relativně nízké nároky na živiny. Rostlinám v květináči je dobré čas od času (alespoň jednou měsíčně) do zálivky přidat hnojivo. Postupným stříháním lístků máty pro použití v kuchyni provádíme v podstatě „atypický“ řez, který pomáhá udržovat naši mátu vitální a v kompaktní formě. Ideální doba pro sklizeň lístků máty je těsně předtím, než se začnou tvořit její květy, jelikož v této době mají její listy vyšší obsah silic. Na podzim po odkvětu je třeba mátu seříznout velmi silně, aby se opět podpořil silný růst.

Mohlo by se vám líbit

Květinová astrologie: Posuďte sami, nakolik se podobáte květině vašeho znamení