Přejít k hlavnímu obsahu
Venkov & styl

Znáte skryté symboly dubu?

Info ikona
Dub – mystický strom

Stejně jako panuje zvyk vysadit strom při narození potomka, sázejí se stromy jako památka na důležitý okamžik spojený se založením státu, koncem války, osvobozením od okupace či návštěvou panovníka nebo státníka. Výběr druhu stromu nebývá náhodný a podléhá symbolice vycházející z dané události. Například na památku česko–německého usmíření se v minulosti vysazoval dub s lípou, národní stromy obou států.

Eva Všetíčková | 11. 08. 2022

Pro společenství Keltů a Germánů představovaly dubové háje místo pro kontakt s bohy. Pod nimi se vynášely rozsudky a konaly kmenové slavnosti spojené třeba se slunovratem i přinášely oběti, včetně těch lidských. Žaludy pak, společně s jablky a jeřabinami, patřily u Keltů k potravinám bohů. V českých zemích se duby vysazovaly na počest panovníků, a tak se stále lze setkat s duby Svatováclavskými či Oldřichovskými, ještě častější jsou však tzv. Žižkovy duby spojené s touto osobností z dob husitských válek. Duby mají i praktické využití, jejich tvrdé dřevo je vhodné pro vodní stavby, kde vydrží věky, ze žaludů se mele mouka a mladá kůra má silně adstringentní účinky využívané zejména v přírodní medicně k léčbě kožních onemocnění a hemoroidů. K největším dubům zimním u nás patří Czernínský dub v Sedlické oboře v okrese Strakonice s obvodem šest set šedesát centimetrů a výškou dvacet osm metrů. K nejstarším dubům letním pak Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou odhadovaného stáří devět set až jedenáct set let.

Info ikona
Dub– důležitý strom v historii lidstva

"A na té skále dub velikán pne se, král věkovitý nad věčnou pouští: k nebesům holé vypínaje čelo, zelená ramena drží na vše strany: tuhý oděv jeho hromem rozoraný." Karel Jaromír Erben, Kytice, Záhořovo lože

Dub – síla napříč věky

Duby jsou mohutné stromy dožívající se stáří přes tisíc let, dorůstající do v ýšky dvacet až čtyřicet metrů. V Česku jsou nejrozšířenější dub letní – křemelák a dub zimní – drnák. Ten letní je robustnější než zimní a dožívá se i vyššího věku. Duby kvetou v dubnu, samčí květy jsou v převislých jehnědách, drobné samičí  květy se ukrývají mezi rašícími listy.  Plody – žaludy u dubu letního visí na stopkách z paždí listů, u dubu zimního jsou těsně přisedlé k větvičce. S oběma druhy se nejčastěji setkáte ve smíšených lesích a doubravách, maximálně však do 800m.n. m. Díky dlouhověkosti dubů dodnes najdeme v Evropě růst duby, které pamatují keltské druidy a staroslovanské šamany, často rostou v místech křížení vodních pramenů, takže do nich častěji udeří blesk. Není proto divu, že jsou spojovány s hromovládcem Jupiterem neboli Perunem. V antice tento strom představoval svébytný mytologický svět obývaný nymfami – dryádami, římští císaři zas nosívali korunu spletenou z dubových ratolestí jako symbolické spojení s nejvyšším bohem Jupiterem.

Zdroj: Venkov a styl, ilustrace: Lukáš Paderta