KVÍZ: Jak dobře znáte česká přísloví?

S příslovími se nejspíše setkáváte od dětství. Je dost možné, že mnoho z nich znáte a používáte, aniž byste si to uvědomovali. A o co se vlastně jedná? Jsou to ustálené výroky, které obsahují obecně platné zásady, jejichž východiskem je nějaké mravní ponaučené. Často přitom mají podobu rýmovaného dvojverší, to kvůli jejich lepší zapamatovatelnosti.

Obvykle se tedy používají k trefnému popisu nějaké zkušenosti. Když si vezmeme například jedno z nejznámějších českých přísloví – Bez práce nejsou koláče, víme, že říká, že když člověk nebude pracovat, nebude mít dostatek peněz na jídlo, ani na ty koláče. Tedy že když chce člověk něčeho dosáhnout, musí pro to vynaložit nějaké úsilí, tedy pracovat na tom.

Anglická versus česká přísloví

Existují přitom přísloví, která jsou známá všude ve světě. Zde je několik anglických, u nichž se běžně používá i český ekvivalent.

A friend in need is a friend indeed. – V nouzi poznáš přítele.

The apple doesn't fall far from the tree. – Jablko nepadá daleko od stromu.

A bird in the hand is worth two in the bush. – Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.

A pak tu jsou ta česká. Jistě jste někdy slyšeli: Ráno moudřejší večera. Hlad má velké oči. Mráz kopřivu nespálí. Pokud chcete vědět, jak dobře znáte ta méně známá přísloví či zda dokážete doplnit ta klasická, vyzkoušejte si náš kvíz.

Rozdíl mezi příslovím, rčením, pořekadlem a pranostikou

A možná si kladete otázku, jaký je rozdíl mezi příslovími a dalšími českými slovními hrátkami. Snadno se spletou, rozdíl v nich je přitom jednoduchý. Přísloví jsou životní moudra, jejichž smyslem je ponaučení. Jsou obvykle ve formě dvou celých vět, které se spolu rýmují. Rčení je produktem lidové fantazie. Jedná se o části vět, s nimiž se dá manipulovat, a jejich účelem je pobavit. Je jím například: jeden o koze, druhý o voze. Přísloví se také často plete s pořekadlem. To rovněž vyjadřuje lidskou zkušenost, ale bez mravního ponaučení. Jedná se o krátký výrok, skrz který se sdílí určitá zkušenost. Je jím například: vzít nohy na ramena či vytloukat klín klínem. A nakonec tu je pranostika, která je útvarem lidské slovesnosti a od ostatních výše zmiňovaných útvarů se liší tím, že se týká určitých dnů či období. Zařadit sem lze: Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem.