Dvakrát, nebo třikrát?
Tak jako je každá země jiná, liší se i charakter líbání. Tak například Španělé, Maďaři a Brazilci se obvykle líbají dvakrát, stejně jako Italové, ovšem ti začínají polibkem na levé tváři. A takoví Holanďané se rovnou políbí celkem třikrát. Zcela specifická je v tomto ohledu Francie. „Tato země proslula nejenom vášnivým francouzským polibkem, ale i tím, že v každém regionu se líbá jinak,“ upozorňuje Nada Ambra Laban. „Například v Provence si místní rádi vyměňují tři pusinky na tváře, ale v Nantes jsou to dokonce čtyři.“
Některé země jsou na polibky skoupější – tak třeba Mexičané a Kolumbijci si myslí, že jedna pusa stačí. Nemůžeme tu opomenout ani legendární eskymácký polibek, jak jej nazvali první průzkumníci Arktidy. „Eskymácký polibek odkazuje na inuitskou tradici pozdravit někoho přitlačením nosu na nos, tvář nebo čelo. Důvodem tohoto intimního pozdravu je skutečnost, že původní obyvatelé severní Arktidy mají při setkání venku častokrát odhalený pouze nos a oči. Tento pozdrav je široce praktikován také mezi mongolskými nomády pouště Gobi a kmenem Maorů na Novém Zélandu, ale je běžný i v Thajsku, Vietnamu, Laosu a dalších zemích jihovýchodní Asie.
Zcela specifické jsou v tomto ohledu arabské země. „Arabští domorodci používají líbání nosem jako tradiční pozdrav mezi členy stejného kmene. Například v Ománu není neobvyklé, že se muži po podání ruky políbí na nos. V arabských zemích obecně je zvykem, že se muži obejmou a následuje polibek na tvář, čelo, nebo právě nos. Naopak se tu lidé vyhýbají líbání s pohlavím opačným, pokud ovšem nejde o blízké přátele nebo příbuzné,“ vysvětluje expertka.
Některé země jsou v otázce líbání na veřejnosti poměrně prudérní – třeba Čína a Indie, kde to lidé vnímají jako projev nepřípustné sexuality. Specifická pravidla platí v Japonsku, kde k pozdravu patří i vzájemná poklona.