Reklama

Panická ataka: existují způsoby, jak ji překonat

Před lety jsem cestovala autobusem do Podkrkonoší a najednou mě polil studený pot, rozbušilo se mi srdce, bolest vystřelovala do paží a já nemohla popadnout dech. Měla jsem dojem, že exploduji, snažila jsem se ten neznámý pocit překonat, ale marně. Po pár minutách neuvěřitelného strachu, že zemřu, bylo po všem. Až lékař mi později řekl, že šlo o záchvat panické ataky.
Napsal Ivana Ašenbrenerová Vydáno 24. duben 2014
Panická ataka: existují způsoby, jak ji překonat


Záchvaty paniky nejsou tak vzácné, jak si možná myslíte, a rozhodně neznamenají, že lidé, kteří je zažívají, patří do blázince. Odborníci odhadují, že více než čtvrtina všech lidí zažije nejméně jeden záchvat paniky za život. Často přicházejí záchvaty náhle a bez varování, i když různé studie ukazují, že panické ataky jsou obvykle následkem dlouhodobých, vysoce stresujících událostí. Dr. Reid Wilson, klinický psycholog v Chapel Hill v Severní Karolíně, říká: „U pacientů s panickou atakou máme tendenci vidět šest až osm měsíců před prvním záchvatem nejen stres, ale stres způsobený ztrátou, ať už je to z důvodu ztráty zaměstnání, způsobený rozvodem, nebo těhotenstvím či sňatkem.“

Příznaků panické ataky je mnoho

Záchvat paniky je klinicky definovaný jako silný, nevysvětlitelný pocit hrůzy, strachu a napětí, který přichází bez varování. Vrcholu nabývá během deseti minut a je charakterizován alespoň čtyřmi z následujících příznaků: bušení srdce, pocení, třes, dušnost, bolest na hrudi, nevolnost, závratě, znecitlivění, zimnice nebo návaly horka, strach, že jste se zbláznila, ztráta kontroly, pocit, že umíráte nebo že svět není skutečný a že jste oddělená od svého těla. Po pravdě – když jsem tehdy zažívala svou první panickou ataku, prožívala jsem snad půl tuctu těchto pocitů. Není divu, že jsem byla připravená vyrazit ke všem možným doktorům, včetně psychiatra.

panicattack

Proč já, a ne ten druhý?

Toť otázka – proč někdo, kdo prožívá stres, panickou ataku zažije, a jiný, který se také stresuje, ji nezažije? Proč někdo skončí hyperventilací do papírového sáčku, zatímco jiní se spokojí s jednou hrou na PlayStationu 3? Odborníci stále přesně nevědí, proč a jak stres vyráží do útoku, někteří se však domnívají, že je to důsledem vadného nervového vedení. Podle nich jsou u některých lidí tyto nervové obvody odpovědné za zpracování emocí a strachu, což může způsobit, že mozek vyhodnotí obyčejný každodenní stres jako velmi nebezpečný a vyhlásí falešný poplach, který vyšle vaše tělo do fáze panické ataky. A někdy je tato iracionální reakce geneticky podmíněná – nazvěme to dědičným sklonem k panice.

Mohou za to hormony – adrenalin a noradrenalin

Skenování mozku ukazuje, že většina stresových hormonů, které jsou aktivovány při instinktivní reakci na boj, jsou spuštěny během paniky. Jsou dva možní viníci – adrenalin a noradrenalin. Oba hormony změní dýchací a oběhový systém, aby pracoval na plné obrátky a aby vás připravil k akci. Spousty kyslíku je vysláno do svalů a mozku, abyste mohli rychle reagovat na boj ‚s medvědem‘. Problém je, že během paniky probíhá tato extrémní reakce bez přítomnosti jakéhokoli reálného vnějšího ohrožení, bez skutečného nepřítele. A lidé nemohou přijít na to, co se s nimi děje, a zmatek je na světě.

Váš protipanický plán

Pokud na sobě otestujete, že panika přichází vždy po nějakém stresu, pak je načase přidat hodiny jógy nebo zkusit uklidňující meditaci. Ovšem neexistuje žádný důkaz, že by techniky snižující stres potlačovaly budoucí záchvaty paniky. Proto je dobré naučit se s panickou atakou zacházet a zvládnout ji tak, abyste se co nejrychleji dostali z nekontrolovatelné hysterie. Zde vám nabízíme několik rad:

  • Je dobré vědět, že záchvat paniky vám neublíží. Je sice fyzicky vyčerpávající, ale neumírá se na něj.

  • Jste v kanceláři nebo doma? Sedněte si a začněte počítat v knihovně nebo na polici knihy, a to po dobu aspoň jedné minuty.

  • Jste na ulici? Zaměřte se na všechna žlutá a červená auta po dobu jedné minuty.

  • Zhluboka dýchejte a naplňte vzduchem plíce. Pak pomalu vydechněte a uvolněte svaly. Představte si sami sebe, jak dýcháte, a vydržte asi deset sekund, opakujte třikrát za sebou.

  • Neutralizujte záplavu negativních myšlenek tím, že začnete dělat něco uklidňujícího a známého, třeba si pustíte televizi nebo začnete něco organizovat, například rovnat závěsy na oknech nebo uklidíte stůl.

  • Jako pojistku mějte v kabelce nebo tašce pilulku, tzv. benzodiazepiny, jako například xanax nebo neurol. Trvá to jen pár minut, a mozek se po spolknutí uklidní. Nedoporučuje se je ale užívat v případě chronických záchvatů, protože jsou návykové.

  • Vyhledejte pomoc psychoterapeuta, psychoterapie je srovnatelně účinná s farmakoterapií v léčbě akutních stavů, po ukončení léčby je ale její efekt trvalejší. Intenzivní psychoterapie trvá 6–12 týdnů.

Další články

Reklama