Reklama

Sterilizace, zakázané slovo?

Mluvit o sterilizaci je stále tak trochu tabu. Přitom se už od dubna loňského roku může nechat sterilizovat každá žena od jednadvaceti let. Řada z nás tuto představu odmítá, k některým rozhodnutím je ale třeba dozrát.
Napsala Karolína Kamberská Vydáno 10. duben 2013
Rodina Rodina

Petru (39), matku tří dětí, myšlenka na sterilizaci poprvé napadla v průběhu třetího těhotenství. „Na třetí dítě jsme se sice s mužem hrozně těšili, ale taky jsme se shodli, že víc už ne. Že si chceme užít na maximum naše tři děti, mít na ně dost času a energie. Možná to někomu přijde nepochopitelné, ale sterilizace mi přišla jako dobré řešení. I ta nejlepší antikoncepce totiž může selhat.“

S definitivním rozhodnutím Petra přesto počkala ještě několik let. „Dala jsem si tříletou lhůtu, jestli si to nerozmyslím. Protože když je něco definitivní, nesmíte si s tím zahrávat. Po třech letech jsem ale zjistila, že se ve mně za celou tu dobu neobjevila jediná pochybnost. Tak jsem na zákrok šla.“

Také Markéta (41), matka čtyř dětí, se ke sterilizaci odhodlávala několik let. „S hormonální antikoncepcí jsem bojovala šest let, pak mi konečně došlo, z čeho mám deprese a nechuť k sexu – obojí se spravilo, když jsem ji vysadila. Všechny naše děti sice byly chtěné, ale přišly tak nějak dříve, než jsme je plánovali, jednou selhal kondom, jindy přerušování… Sex byl jako ruská ruleta,“ vypráví Markéta, která o sobě s nadsázkou tvrdí, že jí stačí projít kolem muže, a už je těhotná.

Pověry a fakta

Jak sterilizace probíhá? Je to malá laparoskopická operace v celkové narkóze. Musíte mít žádanku od svého gynekologa a projít běžná předoperační vyšetření. Dnes už neplatí ‚zákonné podmínky‘, do kterých se Petra v době zákroku ještě musela vejít (čtyři děti do 35 let věku, tři děti do 40 let věku a po čtyřicítce už to bylo jedno). Přesto je dobré brát stará kritéria jako nápovědu, jestli rozhodnutí není předčasné.

Samotná operace probíhá podobně jako jiné gynekologické zákroky. Den před ní přijdete do nemocnice, přežijete oholení, klystýr a den bez jídla. Druhý den jdete na operaci, večer můžete poprvé vstát a jít pomalu do sprchy. Petra šla domů den po operaci na revers, podle předpisů měla zůstat ještě jeden den, ale to jí připadalo zbytečné.

Co se vlastně při zákroku stane? Dojde k přerušení vejcovodů, vajíčko nemůže sestoupit do dělohy. Jde tedy o čistě mechanickou operaci, která vám neudělá nic s hormonální rovnováhou. Vaječníky zůstanou nedotčené, mikroskopické vajíčko se každý měsíc vstřebá, a hormony nadále fungují tak, jak mají naprogramováno.

Kdo se bojí předčasného přechodu nebo ztráty chuti na sex, bojí se zbytečně. Naopak sex se zlepší, protože zmizí starosti… Výhodou je i možnost žít ‚bez prášků‘ – hormony totiž nejsou pro naše tělo žádná výhra (ať už se nám kdokoli snaží namluvit cokoli).

Po operaci vám zůstanou dvě malé jizvičky, které nejsou vidět ani pod bikinami. Daní za sterilizaci může (ale nemusí) být jen o něco silnější menstruace. Jinak je pro zdravé ženy úplně bezpečná.

Počkej, budeš litovat!

Rozhodnutí, zda sterilizaci podstoupit, potřebuje čas. Hodně času. Petra věděla, že mohou přijít situace, kdy i matka více dětí zatouží po dalším miminu. „Hodně jsem třeba řešila otázku, jestli bych sterilizace nelitovala v okamžiku, kdyby se některému z mých dětí něco stalo. Nakonec jsem dospěla k jistotě, že nemůžete jednu živou bytost ‚nahradit‘ jinou, jen aby se vám duševně ulevilo. Kdyby vám někdo umřel nebo utekl do Austrálie, řešila byste to dalším těhotenstvím?“

A co v případě, že by se zamilovala do jiného muže? „Kdyby se mi po čtyřicítce rozpadlo manželství a našla bych si někoho jiného, už bych s ním spíš chtěla cestovat a užívat si života než si zopakovat rodičovské starosti,“ směje se Petra. „Když vidím chudáky kamarády, kteří ve středním věku zakládají nové rodiny, je mi jich spíš líto.“

Další těhotenství přesto není vyloučené. „I po sterilizaci můžete absolvovat umělé oplodnění,“ upřesňuje lékařka Eva Raušová z ordinace Gynevra. Jen vám je už nebude platit pojišťovna, protože vaše neplodnost je dobrovolná.

A co on?

Pak je tu ještě možnost sterilizace muže – vasektomie. Je to snazší zákrok bez celkové narkózy a nabízí i větší šanci plodnost později obnovit. Zatímco v západní Evropě je vasektomie běžná (dokonce i sterilizace ženy je tam mnohem častější než v Čechách), čeští muži z ní moc nadšeni nejsou.

Proto Markéta oceňuje, že se její muž k vasektomii nabídl. „Jenže u nás bylo jasné, že ten, kdo silně nechce další dítě, jsem já – Pavel souhlasil, ale já dobře vím, že kdyby mě zítra přejelo auto, může si najít novou ženu a ta může chtít další potomky. Nechci mu tuhle možnost brát.“

Markéta i Petra vidí svou sterilizaci jako šťastné rozhodnutí, doktorka Raušová má podobnou zkušenost. „Žádná z mých pacientek sterilizace nelituje, ale mám jich v ordinaci přes tři tisíce a tento zákrok jich absolvovalo pět. Většinou se ženy obávají nevratného procesu.“

Ano, chce to spoustu času na přemýšlení. Ale pokud kolem vás běhá hromada dětí a vy se na další necítíte, dejte si dva roky na rozmyšlenou. Pak uvidíte.

Další články

Reklama